Hlavní obsah

Havlíček: Skončit do 14 let s auty na benzín je nereálné

4. 9. 2021, 12:34 – Praha
Právo, Martin Procházka

Česko je zásadně proti tomu, aby EU určovala, kdy se přestanou vyrábět auta se spalovacími motory. Termín 2035 vytyčený Evropskou komisí je nereálný, řekl Právu ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Foto: Milan Malíček, Právo

Karel Havlíček

Článek

Premiér Andrej Babiš i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch slibují, že se už plošně zavírat nebude. Bude tomu skutečně tak i u obchodů a služeb?

Mohu to potvrdit. Obchody ani služby se už zavírat nebudou. Konečně čísla k nákaze, která vidíme, jsou stabilizovaná. Důležité je, že nerostou počty pacientů v nemocnicích. K očkování budeme motivovat i nadále a nadále budeme hradit testování.

Jsem v denním kontaktu s velkým množstvím průmyslových firem, větších i středních zaměstnavatelů, a velká část z nich testuje i nadále a vítají to, že testování bude nadále hrazeno. Pochopitelně budeme využívat nových technologií typu aplikace Tečka, aby se jimi mohli dotyční prokazovat.

Nevrátí se podobně jako ve školách v případě zhoršení situace povinné testování ve firmách?

Zatím s tím nepočítáme. Jsem docela mile překvapen, že celá řada firem testuje, i když to povinné není. Teď jsem byl v několika průmyslových podnicích ve středních Čechách a většina z nich testuje na týdenní bázi. Testují proto, že vědí, že jim to pomůže a kdyby se situace zhoršila, mají v rukou tento nástroj a mohou pracovníky s pozitivním výsledkem separovat.

Kdyby se situace zásadním způsobem zhoršovala, je vždy možné v určitých regionech, nechceme to dělat plošně, povinné testování udělat, ale zatím k tomu není důvod.

Země, jako je Česká republika, Slovensko nebo Maďarsko mají dnes suverénně nejlepší čísla v celé Evropě.

Platilo by testování i pro státní správu?

Kdyby situace byla někde nedobrá, týkalo by se to i státní správy.

Bartoš obvinil Havlíčka, že ANO nechalo sledovat Rakušana

Domácí

Dodavatelé plynu a elektřiny varují před velkým zdražením energií na podzim, protože letí vzhůru cena emisních povolenek v Evropě, před pár dny překonala rekord 60 eur. Jak zamezíte tomu, aby došlo k výraznému zdražení tepla pro domácnosti?

Už jsme připravili a v tuto chvíli je po vratce Senátu ve Sněmovně zákon o podpoře obnovitelných zdrojů a ten zahrnuje i podporu tepláren. Máme na to vše připravené a dobrá zpráva je, že se nám podařilo udržet 1,6 milionu domácností, přibližně 3,5 milionu obyvatel, v režimu dostupných cen vytápění i v dalších letech.

Jedná se o centrální vytápění a 60 procent domácností v rámci tohoto vytápění nyní jede na uhlí. To se bude postupně měnit na plyn, biomasu nebo odpady a na všechno jsme připravili legislativní zázemí na výši podpory.

Druhou věcí je, že jsme připraveni dát jen do teplárenství do roku 2030 mezi 50 a 80 miliardami korun. Zajistit domácnostem dostupné ceny za vytápění je pro nás energetická výzva číslo jedna. Peníze na to půjdou zejména z Modernizačního fondu, dále z Národního plánu obnovy a ostatních zdrojů.

Jaderná energie v tom roli nehraje?

Jádro je samozřejmě důležité, ale nové investice se projeví za 15 až 17 let. Teplárenství musíme zvládnout v následujících deseti letech a mimo to bojujeme, a vypadá to, že by boj mohl být úspěšný, s Evropskou unií o to, aby uznala plyn jako udržitelný zdroj, který bude podporován i nadále.

Pokud bude ale předsednictví Evropské unie, které za rok připadá na Českou republiku, vedeno vágně nebo nějakými zelenými šílenci, dostaneme se do situace, že se nám zdraží vytápění. To musíme velmi pečlivě hlídat. Máme to rozjednané na všech úrovních a nesmíme z toho cuknout ani o milimetr. Pokud se nám podaří tu taxonomii dohrát tak, jak potřebujeme, jsme v situaci, kdy Česko má zabezpečeno vytápění za rozumné ceny na dalších 15 až 20 let.

Nezdražují jen povolenky a energie, ale téměř všechno. Ceny materiálů stoupají i o stovky procent. Mluvíte jistě s mnoha výrobci a dodavateli. Čím to je? A je to krátkodobé, anebo nás to potrápí déle?

Podle všech prognóz je to krátkodobá záležitost. Příčina je jasná – covidové období rozhodilo nabídku s poptávkou. Trh byl nějakým způsobem vyvážený a dnes se začíná projevovat to, že v určitou dobu nebyla poptávka, a pak se to celé otočilo, poptávka začala být extrémní, a tu v ten okamžik zase nestačili producenti pokrýt.

Další věcí je, že zelené šílenství, které letí Evropou, zdražuje další komodity zejména v oblasti energetiky. Odstupuje se od uhlí, současně některé země, i když jich není moc, odstupují od jádra, třeba Německo. To se také projevuje v cenách energie. Do toho roste cena ropy.

Výrobci automobilů se navíc potýkají s nedostatkem čipů. Škoda Auto kvůli tomu má odstavené desetitisíce nedokončených aut. Rýsuje se nějaké řešení?

Je to dáno celosvětovou nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou způsobenou pandemií. Je to problém. Jednal jsem s dodavateli do automobilového průmyslu v okolí Mladé Boleslavi, a dotýká se to nejen samotné automobilky, ale i jich. Tyto firmy budou mít letošní rok mírný pokles.

Teď už ale továrny začínají manko snižovat. Podle všech indicií by se to mělo vyrovnat během podzimu. To ale není v rukou žádné vlády, je to dané čistě tím, že kapacita výroby čipů s ohledem na náraz, který nastal kvůli covidu, a pak vysoké poptávce, nestačila.

Mladoboleslavská Škoda také z rozhodnutí koncernu Volkswagen nakonec nebude vyrábět novou fabii ve verzi combi. Důvod je povinné snižování emisí. Co říkáte na to, že se největší tuzemský výrobce vzdává další produkce druhého nejprodávanějšího vozu?

To barvení Evropy na zeleno je příliš zběsilé. Zde to nakonec ještě nedopadlo špatně, výroba stávající generace pokračuje a Škoda dostala od koncernu velký projekt, bude vyvíjet kompletní platformy pro malé vozy celého VW. To zde ještě nebylo.

Po Fabii Combi to má zřejmě spočítané i nová Scala

AutoMoto

Na snižování emisí se dohodla celá EU. Evropská komise ale nově chce, aby se od roku 2035 auta na benzín a naftu ideálně nevyráběla, a když, tak se sankcemi. Teď bude záležet, jak se k tomu postaví členské země. Jaký tedy bude postoj České republiky?

Negativní. Zásadně s tím nesouhlasíme. Respektujeme to, že se ekologizuje i doprava, respektujeme, že výroba je v rukou automobilek a my do toho nemůžeme zasahovat. Ale na druhou stranu nemůžeme jen přihlížet tomu, že se vytváří cíle, které jsou nerealizovatelné.

Uvědomme si, že v České republice teď jezdí přibližně 5,5 milionu aut a budeme hodně rádi, když tady v roce 2030 bude 300 tisíc elektromobilů, tedy jen několik procent.

Varianta, že by se v roce 2035 mělo skoncovat s prodejem aut se spalovacími motory, je zcela nereálná. Není to jen náš názor, je to názor rovněž dalších evropských zemí. Tento cíl se bude muset v každém případě přehodnotit. Toto jsou nejen zásadní změny, jsou s nimi spojeny obrovské náklady a ty musí někdo zaplatit.

Budou se v Česku dotovat elektromobily?

Nechceme přistoupit na to, že Česká republika bude dotovat elektrovozidla. Jsme připraveni udělat infrastrukturu, dobíjecí stanice, zavádět elektrická auta postupně do veřejných služeb, podpořit firmy odpisy a podobně, ale nemůžeme přispívat zásadními částkami na elektromobily. Tím bychom pokroutili trh.

Tvrdíme, že ekologické cíle ano, ale cesta, která se k nim vytyčuje, je příliš zbrklá, a musí to někdo zaplatit. Paradoxně pak omezujeme ty, kteří nám zelené ambice platí. Musí to být vyvážené. Nesmíme se dostat do situace, kdy jen něco chceme a nebudeme na to mít.

Evropa se také odklání od uhlí. OKD má ukončit těžbu příští rok. Ceny uhlí teď ale stoupají, takže stát uvažuje, zda těžbu ještě neprodloužit. Už k tomu máte analýzu? Jaký je váš postoj k tomu? 

Platí, co jsme dohodli s premiérem Babišem, když jsme naposledy navštívili OKD, a to, že si necháme udělat prognózu vývoje v následujících měsících. Cena uhlí, která na první pohled vypadá docela dobře, je jedna věc, ale uvědomme si, že kdyby se mělo pokračovat, musí se zásadním způsobem do těžby investovat.

Musí se vytvořit několikamiliardová investice, aby se další roky mohlo těžit. Proto je těžbu třeba vyhodnotit ve všech aspektech.

Do voleb zbývá měsíc. Před těmi minulými se stalo velkým politickým tématem lithium, resp. to, že by jeho těžbu tady zajišťovala zahraniční firma. Teď je to v rukou ČEZ a státu. Jak to vypadá s průzkumem možných ložisek na Krušnohorsku?

Musím říci, že to se nám podařilo. Slib, který jsme dali, jsme beze zbytku splnili. Z právního úhlu pohledu je to tak, jak jsme si řekli. Byl to jeden z úkolů, když jsem přišel na ministerstvo průmyslu a obchodu, a popravdě řečeno, nebyl to úkol vůbec jednoduchý. Měl jsem dostat případnou těžbu pod kontrolu České republiky. To se podařilo tím, že majoritu získala společnost ČEZ, kde má stát většinový podíl.

Další důležitý prvek je produktový. Pracuje se na dvou velkých projektech. První věcí je, jakým způsobem se oddělí slída od lithia. Vypadá to, že ze dvou metod, které máme, dávají obě velkou šanci, že se to zvládne.

Mimo jiné jedna z nich je od VŠCHT, která by dokázala oddělit lithium od slídy ekologickým způsobem, a zbytek by se využil pro výrobu cementu jako struska. Je to nadčasová metoda, která se už pilotuje v podniku Lafarge.

Lithium je potřeba do baterií, přičemž by v tuzemsku mohla stát i velká továrna na ně, tzv. gigafactory…

Ano, odbyt je další klíčovou věcí. Na tom, zda se nám podaří podpořit gigafactory, teď tzv. vyšíváme, pracuje na tom celý tým lidí. Vypadá to velmi nadějně, a pokud toto dopadne a troufáme si tvrdit, že šance je velká, tak máme zabezpečenou těžbu, zpracování včetně českého výzkumu a současně odbyt do gigafactory.

ČEZ v tom sehrává naprosto klíčovou roli, protože by byl spoluinvestorem i v gigafactory. Celý unikátní řetězec bychom měli pod kontrolou státu, a to by v Evropě nemělo obdoby.

Pořád jsou ve hře dva zájemci? A jak daleko jsou jednání?

Zájemců je více, přibližně pět, je ale pravda, že s dvěma jsme v jednání nejdál. Jednoznačně nejdále jsme s Volks­wagenem, respektive se Škoda Auto, ale jednáme i s korejskou LG a máme další tři partnery a je velká pravděpodobnost, že jedna z těch gigafactory u nás bude.

Chceme, aby byla v Prunéřově, protože tam k tomu máme podmínky, a i proto jsme uzavřeli smlouvu s ČEZ, kdy chceme, aby ČEZ byl zástupcem státu v investici.

Je možné, že by továren bylo více?

To bych takto nepředesílal, spíše bych řekl, že když nedopadne jedna, tak dopadne druhá. Čistě teoreticky by tady mohly být v nějakém čase dvě. Podpora ale nebude malá. Vznikne 2500 přímých a další 2000 nepřímých pracovních míst, musí se to zabezpečit i s ohledem na dopravní infrastrukturu, spolupráci se všemi dotčenými regiony, zabezpečení pracovní síly, spolupráci s univerzitním prostředím a tak dále.

Mluvil jste o Národním plánu obnovy, který přerozdělí mimořádný pocovidový balík EU. Ale už léta je tady z popudu premiéra Babiše Národní rozvojový fond, kam přispěly banky. Teď se chystáte z něj vydat první peníze. Kam půjdou?

Je to další slib, který plníme. Národní rozvojový fond patří pod Národní rozvojovou banku. Ta vznikla z Českomoravské záruční a rozvojové banky. Mimo toho, co vždy dělala, tedy financování malých a středních firem, bude financovat energetiku, zdravotnictví, bydlení, sportovní a kulturní infrastrukturu.

Slíbil jsem, že fond bude nabitý zdroji, že v něm budou miliardy korun, které se použijí na rozvojové financování. To se stalo, a teď jsme několik měsíců připravovali první projekty.

Slíbili jsme, že to budou projekty infrastrukturálního charakteru a přinesou multiplikačním efektem další zdroje. Zjednodušeně řečeno, když tam dám z Národního rozvojového fondu nějakou částku, tak získám několikanásobně více. To se podařilo.

První projekt je dvacet souprav pro České dráhy, 180 supermoderních vagonů, což je vstup fondu na úrovni dvou až tří miliard korun a přinese to zdroje na úrovni 13 miliard od komerčních bank. Druhý projekt je krásná multifunkční aréna v Brně, kterou financuje město.

Původně jste měl za hnutí ANO kandidovat na jihu Čech, nakonec vedete kandidátku ve Středočeském kraji. Co můžete středním Čechám nabídnout?

Není náhoda, že jdu do středních Čech. Jedna věc je, že ve středních Čechách dvacet let bydlím, druhá věc je, že když jsme zvažovali, co člověk může regionu přinést, jasně jsme viděli, že jedním z problémů středních Čech je jednoznačně doprava. A v dopravě jsem schopen re­gionu pomoci tím spíše, a bohužel to tak musím říci, když vidím, že současné vedení středních Čech je asi nejslabší, které tady bylo za poslední generaci.

To, co provádí v oblasti dopravy, je něco neuvěřitelného. Je to amatérské, naprosto chaotické, řídí veřejnou dopravu jako pobočku béčkové banky. Abdikují na to, že veřejná doprava je veřejná služba, znehodnocují investice státu do dopravy a ignorují dotčené obce.

Chceme, aby se zachovala příměstská doprava, a není to jen o lokálkách, je to o vhodné kombinaci a navázání dálkových spojů se spoji lokálními, udržení lokálek. Je to nejen ekologické, ale je to celosvětový trend.

Současně je to silniční a dálniční doprava, tedy zahájení D3 v Posázaví, dokončení D4 na Strakonice, kterou jsem vykopal ze země, a zvládnutí okruhu kolem Prahy.

Další věcí je otázka podpory podnikatelského prostředí a průmyslu, což je moje parketa. Kraj je velmi silně průmyslově orientován, máme tady největšího průmyslového hráče Škodu Auto a obrovské množství středně velkých průmyslových firem, pro které připravíme investiční a inovační podporu.

Také jde o podporu živnostníků a malých firem. Středočeský kraj je jediný, který není připraven akceptovat nabídku ministerstva 100 tisíc korun na každý obchůdek v obci, které jsou ohroženy tím, že tyto obchody zaniknou. Pak je to otázka školství, kdy přináším technické vzdělávání do základních škol.

Na třetím místě kandidátky v kraji je kontroverzní bývalá hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová, která mj. neváhala v pandemii podat trestní oznámení na záchranářku, jež kritizovala přístup kraje. To vám nevadí?

Paní Jermanová byla mediálně skloňována a musím objektivně říci, že celá řada jejích výroků byla nešťastná. To je pravda. Na druhou stranu já se dívám na výsledky. Kraj nefungoval vůbec špatně, doprava fungovala dobře, školství stejně tak, investovalo se. Vůči současnému vedení kraje to byl rozdíl třídy. Tak amatérské vedení, jako je to nové, nemá žádný kraj.

Jermanová se pokusí vrátit do Sněmovny, kandiduje i exministryně Malá

Domácí

Už jsem se na to ptal před časem, ale nyní musím znovu. S kým by hnutí ANO bylo připraveno jít do případné vládní koalice?

To nechci komentovat. Jsem přesvědčen, že je to jen taktizování a vše je předčasné. Uvidíme, jak dopadnou volby. O tom rozhodnou voliči, ti rozdají karty a s těmi kartami potom budeme muset hrát. Jakékoli dvoukoalice, tříko­alice nebo pětikoalice dopředu jsou pro mě šidítko na voliče, je to lízátko přes alobal.

Jsme v situaci, kdy jsou z toho voliči akorát zmatení. Když si vezmu piráty a STAN, tak to je na jednu stranu konzervativní pohled a na druhou stranu pohled nevyzpytatelných drancovníků a podle mě v tom mají voliči akorát zmatek.

Osobně si myslím, že STAN udělal s piráty fatální chybu a neuvědomil si, že si pustil na loď hezkou pirátku, uzavřel s ní sňatek a ona mu během několika týdnů vydrancovala loď.

Zdá se ale, že pro ANO se prostor zmenšuje. Koalici s vámi teď hlasitě vylučuje šéf ODS Petr Fiala.

To je politicky i takticky špatně. My dopředu neříkáme, s kým nechceme být, to se rozhoduje po volbách. To si musí oni obhájit uvnitř své vlastní strany a myslím, že ODS s tím má poměrně velké problémy, protože zcela zjevně je ta strana dnes rozštěpená na dvě frakce.

Myslím, že se slovy, které říká pan předseda Fiala, polovička ODS nesouhlasí. Stěží vydýchali, že zachraňují konkurenta z TOP 09 a teď je ještě vedení nahání do náručí pirátů. Děsí je, že mohou dopadnout jako STAN.

Reklama

Související témata:

Výběr článků