Hlavní obsah

Hádky, kritika i překvapení. Udělování vyznamenání každý rok víří vášně

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Oslavy 98. výročí vzniku samostatného Československa vyvrcholí v pátek večer ve Vladislavském sále Pražského hradu slavnostní ceremonií, při které prezident republiky několika desítkám lidí udělí vyznamenání. Významné osobnosti mohou získat Řád bílého lva, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, medaili Za hrdinství nebo medaili Za zásluhy. Medaile vyznamenaným zůstávají, prezidentské řády mají propůjčené.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Nejvyšší státní vyznamenání - Řád bílého lva

Článek

Nominace na státní vyznamenání připravují pro prezidenta vláda a obě parlamentní komory. Hlava státu k nim může přihlédnout, ale může si vybrat také vlastní kandidáty. Seznam jmen vyznamenaných se sice do poslední chvíle tají, většinou ale některá jména uniknou. Udělování vyznamenání 28. října nejen nyní, ale také u minulých hlav státu provázely kontroverze.

Letos vlnu nevole vzbudila kauza kolem Jiřího Brady, strýce ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). Původně měl být 28. října vyznamenaný, ale kvůli schůzce Hermana s dalajlamou bylo jeho jméno ze seznamu oceněných vyškrtnuto. [celá zpráva]

Někteří politici, především z řad ODS, TOP 09 a STAN, oznámili, že na slavnostní večer nepřijdou a místopředseda sněmovny Petr Gazdík (STAN) zorganizoval alternativní akci na Staroměstské náměstí. [celá zpráva]

Kontroverze každý rok

V případě prezidenta Zemana vyvolává rozporuplné reakce jeho udělování vyznamenání každý rok. V roce 2013, tedy hned na počátku jeho funkčního období nepřišla na Pražský hrad většina rektorů veřejných vysokých škol. Protestovali proti tomu, že prezident odmítl pozvat dva jejich kolegy, rektory Masarykovy a Jihočeské univerzity Mikuláše Beka a Libora Grubhoffera. Zeman je nepozval proto, že s ním v minulosti měli spory.

Konfederace politických vězňů poprvé nenavrhla své kandidáty na ocenění, a to kvůli Zemanově postoji ke komunismu. Kritiku některých osobností vyvolala skutečnost, že Zeman ocenil bývalého člena KSČ a šéfa slušovického zemědělského družstva a svého podporovatele Františka Čubu.

Vrátil medaili

O rok později režisér Jan Němec vrátil medaili Za zásluhy II. stupně, kterou převzal v roce 2002 od tehdejšího prezidenta Václava Havla. Protestoval tak proti některým oceněným, které vybral Zeman, mimo jiné proti udělení medaile Za zásluhy I. stupně Zemanovi blízkým režisérům Filipu Renčovi a Robertu Sedláčkovi.

Na Hrad tehdy nedorazili někteří představitelé vysokých škol, protože prezident opět nepozval dva rektory. Zeman byl také kritizován v souvislosti s oceněním ruské disidentky Natalji Gorbaněvské za to, že vyznamenal pouze jednu ze skupiny "osmi statečných", kteří roku 1968 protestovali v Moskvě proti okupaci Československa.

Vloni pravicová opozice kritizovala udělení státního vyznamenání Miroslavu Tomanovi, bývalému ministru zemědělství v předlistopadové komunistické vládě Lubomíra Štrougala.  Protesty vyvolalo i ocenění herečky Jitky Frantové Pelikánové, a to kvůli její údajné spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB). Ona sama odmítla, že spolupráci s komunistickou tajnou policií podepsala. Zeman opět nepozval dva z rektorů, řada dalších proto odmítla účast.

Reklama

Výběr článků

Načítám