Hlavní obsah

Habáni se po čtyřech stoletích vrátí do Hustopečí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Po čtyřech stoletích od vyhnání z Hustopečí na Břeclavsku se do města podívají hutterité, zástupci jedné sekce novokřtěnců neboli habánů. Na podzim dorazí z USA a Kanady, kde jsou dnes hlavní centra této komunity. V Evropě už je nenajdete.

Foto: Foto PRÁVO – Milan Vojtek

Archeolog Jiří Pajer s úlomky matrice a jedním z druhů habánské fajánsové keramiky

Článek

Radnice v Hustopečích k výročí opravuje středověkou studnu v místě, kde se před necelými pěti stoletími habáni usadili. „Součástí oslav bude odhalení pamětní desky u studny Jakobu Hutterovi, zakladateli společenství habánů u nás,“ řekla Právu Soňa Nezhodová, vedoucí místního Městského muzea a galerie. Na díle pracuje kovář David Hönig.

Hustopeče patřily mandloním a vínu

Cestování

„Z toho máme velkou radost, protože pochází ze sousedních Šakvic a jeho maminka je rozená Hutterová, takže se nám historie krásně spojila,“ podotkla Nezhodová. Kovář Právu řekl, že jsou asi s Jakoben Hutterem nějak spřízněni, rodokmen ale nastudovaný nemá.

Žili v komunitách

Habáni žili ve společenstvích – komunitách – se společným hospodařením. Ze Švýcarska, odkud hnutí pochází, se přes Německo a Rakousko dostali až na Moravu. K habánům patřili i osadníci, kteří v roce 1531 dorazili z Tyrolska a Korutan do Hustopečí. Koupili si dům u středověké studny.

„V tomto domku založil komunitu Jakob Hutter a uvedl zde v praxi model církevního a majetkového společenství, který je pro hutterity platný dodnes,“ dodává Soňa Nezhodová.

Hustopečští habáni udělali z Huttera pastora a město se stalo centrem moravských habánů. Jenže pastora o tři roky později zatkli a odvezli do Innsbrucku. Po mučení jej 25. února 1536 zaživa upálili. Skupina novokřtěnců si poté začala říkat hutterité. Na jihu Moravy, ale i na západním Slovensku se zabydleli na další desetiletí.

Habáni byli skvělí keramici i vinaři. Věnuje se jim nové muzeum

Tipy na výlety

Nejpočetnější osídlení bylo na Břeclavsku a Hodonínsku, kde se věnovali hrnčířství, výrobě textilu a vinařství. V sedmnáct kilometrů vzdálených Velkých Bílovicích, kde byla početná skupina habánů, je dodnes připomínají nejen nálezy keramiky, ale i vinařství, které jako vzpomínku na tradici nese název Habánské sklepy.

Přesídlili za oceán

28. září 1622 ale podepsal kardinál Dietrichstein edikt o vydání novokřtěnců. „Od toho dne měli hutterité čtyři týdny na vysídlení nebo na přijetí katolické víry,“ připomněla Nezhodová.

Hutterité poté doslova putovali světem. Vydali se na Slovensko, žili na Ukrajině a v Rumunsku. Nakonec se ale rozhodli přesídlit za oceán. Jejich skupiny mají domov zejména v USA a Kanadě.

U hustopečských sadů vzniká mandloňové arboretum

Cestování

Setkání zástupců komunity v Hustopečích, kolébce hutteritů, se uskuteční na podzim. Město ho chystá záměrně na víkend předcházející kulatému výročí čtyř století od opatření Dietrichsteinů. V pátek 23. a v sobotu 24. září bude i vzpomínkový program. Detailní plán akce se teprve rodí.

Reklama

Výběr článků

Načítám