Článek
Šelma se narodila v africké divočině, byla odchycena a měla skončit jako domácí mazlíček u některého z milionářů na Arabském poloostrově. Utrpěla ale vážné poranění.
Když byla zabavena pašerákům, už měla otevřenou zlomeninu patní kosti na pravé zadní noze. Zda se zranila při odchytu, nebo při převozu k budoucímu majiteli, to se nepodařilo zjistit.
Musel za pacientkou
Skončila v záchytném centru organizace Cheetah Conserva-
tion Fund (CCF) u města Hargeysa. Tamní chovatelé pečují o zhruba dvacet mladých gepardů s podobným osudem.
Operace gepardice Moonlight
Chovatelé chtěli gepardici pomoci, ale protože šlo o náročnou operaci, obrátili se na českou nevládní organizaci Veterináři bez hranic, která pomáhá zvířatům po celém světě. Její vedení požádalo o pomoc doktora Srnce z brněnské veteriny.
„První kontakt s pracovníky nadace byl telefonický. Dospěli jsme k názoru, že jde o tak náročný zákrok, že bude lepší, když se vypravím přímo za ní do Afriky. Jakékoli lepší řešení nebylo,“ doplnil zvěrolékař.
Nástroje pro operaci si musel vést s sebou. Nejsložitější bylo získání speciálního povolení pro letecký převoz chirurgické vrtačky s lithiovými bateriemi z Vídně do Dubaje. Jako podklad pro operaci posloužil veterináři rentgenový snímek zraněné nohy, který chovatelé zajistili v jedné ze soukromých nemocnic pro lidi.
Pro samotnou operaci ale chyběl operační sál. Tým dobrovolníků si jej vytvořil z jedné z místností v záchranném centru. Místo světla musel lékař použít čelovku, věšák posloužil jako stojan na infuze.
Při dvouhodinové operaci nohu srovnal, zpevnil kostní dlahou, tedy v podstatě železnou destičkou se šesti šrouby s hřebem. Vše nasvědčuje tomu, že zákrok se zdařil.
„Pár dní jsme jí podávali léky na tlumení bolesti. Nyní už gepardice na nohu našlapuje a dokonce běhá. Počátkem června čeká Moonlight další rentgen. Pak se rozhodneme, zda destičku vyjmeme, nebo ji ponecháme v noze,“ doplnil veterinář.
Gepardi, kteří mají skončit jako kočičí mazlíčci u nejbohatších obyvatelů Arabského poloostrova, jsou odchytáváni v divočině jako mláďata. Pašerácká trasa vede přes Somalijsko, což je mezinárodně neuznaný stát v severní části Somálska. Pokud jsou zvířata zajištěna, skončí v záchranném centru, v němž život alespoň částečně připomíná divočinu. Návrat do ní ale pro ně není možný, nedokázala by v ní přežít.