Hlavní obsah

Flegr otočil a připouští covidu konec zvonec

Právo, zr

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Během pandemie šířil prostřednictvím svých sociálních sítí katastrofické scénáře, teď biolog a vysokoškolský profesor Jaroslav Flegr připouští, že koronaviru by mohl být „konec zvonec“.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Parazitolog Jaroslav Flegr

Článek

Podle epidemiologů Rastislava Maďara a Romana Prymuly je takový závěr předčasný. Čísla nakažených a hospitalizovaných s covidem jsou sice příznivá, virus ale může mutovat.

„Už je to tady! Nejnovější varianta BQ.1.1 mnohde převládá, ale vlna hospitalizací se tam nekoná. Je to první varianta, co obchází imunitu proti všem předchozím variantám, a přitom nezpůsobuje vlnu hospitalizací. Ty předchozí posílaly do nemocnic lidi bez imunity. Konec-zvonec?“ napsal v neděli na Twitteru Flegr.

Na podzim před dvěma lety přitom předpovídal, že už v prosinci bude na covid v Česku umírat denně tisíc lidí a v ulicích budou stát chladírenské vozy na mrtvoly, které se nevejdou do márnic.

Jeho předpovědi se naštěstí nevyplnily. Od začátku pandemie v březnu 2020 k 22. listopadu 2022 zemřelo dohromady 41 772 nakažených. Vyléčilo se přes 4,1 milionu lidí.

Mrazáky a tisíce mrtvých. Kočičí proroctví profesora Flegra se naštěstí nenaplňuje

Koronavirus

S Flegrovou otočkou ovšem někteří odborníci nesouhlasí. „BQ.1.1 nezpůsobuje vlnu hospitalizací, protože většina populace už má hybridní imunitu (očkovaní plus uzdravení). Neobchází tedy imunitu úplně. Na imunitně naivních myší je stejně nebezpečný. To znamená, že neočkovaní a nezotavení lidé jsou ve stejném nebezpečí,“ oponoval třeba Flegrovi na Twitteru slovenský imunolog Vladimír Leksa.

O konci covidu by nehovořil ani bývalý ministr zdravotnictví Prymula. „Já si myslím, že je předčasné říkat, že je konec zvonec. Nepochybně je ten vývoj příznivý. Ale jestli to znamená úplný konec, to bych si netroufl říci,“ řekl Novinkám.

Opatření nejsou třeba, říká Prymula

V úterý bylo hospitalizováno 486 lidí nakažených koronavirem, za posledních sedm dnů bylo 25 potvrzených případů na 100 tisíc obyvatel. V pondělí 21. listopadu bylo zjištěno 848 nových případů covidu.

„Určitě jsou ta čísla velmi příznivá. Tady problém nepochybně není. Ale je otázka, co se bude dít nadále. Jestli nás nepozlobí nová mutace, ale to je věštění z křišťálové koule,“ dodal Prymula.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Někdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula

Každopádně podle něj na rozdíl od loňského či předloňského podzimu není letos nutné zavádět preventivní epidemiologická opatření, jako je nošení respirátorů apod.

„Teď je ta situace natolik příznivá, že to význam nemá. Ale uvidíme, co se bude dít následně. Kdyby došlo k zimní či podzimní vlně, tak by to přicházelo v úvahu,“ řekl Novinkám Prymula.

Maďar je podobně zdrženlivý. „Každá nová varianta a subvarianta, která získá dominanci, je více infekční než předchozí a následkem mnoha mutací ztrácí na své virulenci. To znamená, že klesá její nebezpečnost. Jestli subvarianta BQ.1.1 znamená konec, je dané úhlem pohledu,“ řekl Novinkám.

„Virus SARS-CoV-2 s námi zůstane dlouhodobě a covid bude dál přivádět pacienty do nemocnic a na jednotky intenzivní péče. Jen už ne v tak vysokých počtech,“ dodal.

Nejvyšší denní počet prokázaných onemocnění koronavirem hlásily krajské hygienické stanice letos v zimě. Například 1. února bylo prokázáno přes 57 tisíc nově nakažených. Nejvíce lidí na covid umřelo v zimě a na jaře 2021.

Sars-CoV-2 se říší kapénkovou infekcí. Jeho inkubační doba je jeden až 14 dnů. Mezi nejvýznamnější mutace koronaviru patřila alfa, beta, delta a omikron.

Dlouhý covid: Co o něm víme a komu hrozí?

Zdraví

Reklama

Výběr článků

Načítám