Článek
„Měl jsem mercedesa a nabourali mi ho. Pojišťovna mi dala málo. Teď jsem boural se zánovním renaultem, a dost ošklivě. Nechám to opravit, pak nahlásím krádež, něco dostanu od pojišťovny a auto v garáži u kamaráda rozeberu, rozprodám na díly a budu na svém,“ svěřil se jeden z pražských taxikářů v kruhu svých známých.
Není jediný, kdo si takovým pojistným podvodem občas vylepšuje finanční situaci. Ale někdy to taky praskne. Obzvlášť pokud to zkusí několikrát a podobným průběhem událostí na sebe upozorní systémy pojišťoven a jejich detektivy, většinou bývalé policisty.
Nejčastější motiv: dluhy
„S případy, kdy klient nahlásil odcizení vozu, ale pak se ukáže, že ho rozebral na díly a rozprodal je, se setkáváme každoročně. Motivem k takovémuto jednání jsou často dluhy pojištěného, v některých případech potom i snaha se takto za peníze pojišťovny zbavit neprodejného vozidla,“ potvrdila Právu mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková.
Pojišťovny ale nechtějí být příliš sdílné, co se týče detailů u těchto podvodů. „S podobnými případy se setkáváme, ale jejich odhalování je v kompetenci policie. Dle našich odhadů je to několik desítek případů ročně,“ dodal mluvčí Kooperativy Milan Káňa.
Všichni vědí, že zakopaný pes je ve vrakovištích, která jsou výbornou skrývačkou pro ukradená auta nebo pro ta, která si majitelé ukradli sami. Profíci ani ne za den vůz rozeberou tak, že během pár hodin se „vypaří“ rozebrán na díly. Jenže ani policie není příliš sdílná v tom, jak se vrakovištím dívá pod prsty. Naopak zase odkazuje na pojišťovny.
„Odhalování tohoto druhu trestné činnosti je velmi obtížné a vyžaduje úzkou spolupráci policistů s pracovníky pojišťoven, kteří dokážou označit a do jisté míry i prověřovat podezřelé nároky na pojistné plnění,“ sdělil Právu mluvčí policejního prezidia David Schön.
Podle Buriánkové pojišťovny na tyto fingované krádeže většinou upozorní speciální programy pro správu či analýzu dat. Obvykle mají šanci zachytit až recidivisty, kteří se už obdobného podvodu dopustili dříve. „Odhalení takového podvodu vyžaduje spoustu mravenčí práce,“ dodala. V horní hranici za to hrozí až deset let vězení.
70 % ukradených vozů se rozebere
Kolik takových podvodníků se ročně odhalí, není známo. Policejní statistika totiž nesleduje druh pojistného podvodu, pouze počet. A šťáry ve vrakovištích? Žádná sláva.
„Jedná se o akce, které jsou v kompetenci nižších organizačních článků policie,“ informoval Schön.
Jinými slovy: na centrální úrovni vrakoviště nikdo až tak moc neřeší, i když na nich dnes končí podle odhadů velká část aut rozebraných na díly.
Záleží jen na jednotlivých krajských policejních ředitelstvích. Jenže právě kvůli tomu, že celková provázanost dohledu nad vrakovišti v praxi téměř není, to zlodějům aut i těm, kteří odcizení vozu fingují, prochází. Přitom právě vrakoviště jsou místem, které si očividně zaslouží větší pozornost policie na celorepublikové úrovni.
„S ohledem na dostupná data a kvalifikované odhady českých kriminalistů lze konstatovat, že v ČR je 70 procent odcizených vozidel demontováno na náhradní díly,“ konstatuje se ve zprávě Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.