Článek
„Klimatická změna už v Česku není otázkou víry. Že jde o skutečný problém, uznává devět z deseti lidí, popírá ho jen sedm procent,“ řekla politická analytička NMS Tereza Friedrichová a dodala, že spor se aktuálně přesunul do roviny, jak je to naléhavé a kdo to má řešit.
Z průzkumu vyplývá, že nejvíce „popíračů“, a to 14 procent, je mezi voliči vládní SPD. Dalších 29 procent považuje změnu klimatu za mírný a přeháněný problém. Téměř polovina, 48 procent, příznivců Okamurova hnutí ale problém uznává, z toho 14 procent ho pociťuje jako velmi závažný.
V kategorii odmítání problému sekunduje SPD strana Motoristé sobě, jejíž předseda Petr Macinka v době, kdy dočasně vedl ministerstvo životního prostředí, proslul výrokem „klimatická krize v České republice skončila… klimatická krize je over“. 13 procent motoristických voličů nevidí v globálním oteplování potíž a 26 procent si myslí, že je zveličované. Zároveň ale i u příznivců Motoristů z 55 procent převládá názor, že o problém jde. U nejsilnějšího vládního hnutí ANO si závažnost problému uvědomuje 67 procent voličů. Pětina ho má za zveličený a popírá ho šest procent.
Na opačném pólu jsou voliči opozice. Z průzkumu vyplývá, že nejvýrazněji si klimatickou změnu uvědomují voliči STAN, 93 procent z nich v ní vidí problém. Za nejakutnější ji pak považují příznivci Pirátů, u kterých 73 procent žádá urgentní řešení.
„Tady se politické bloky rozcházejí nejvíc. Mezi opozičními voliči vidí urgentní problém šest z deseti, mezi vládními tři z deseti. Nejde tedy o to, jestli se klima mění, ale jestli s tím má vláda něco dělat teď, nebo někdy příště,“ vysvětlila Friedrichová.
Výrazné rozdíly jsou také mezi pohlavími, kdy pro ženy jde o závažnější problém než pro muže (76 procent žen vs. 68 procent mužů).
Nejméně starostí globální oteplování působí věkové skupině mezi 55 a 64 lety, žádný nebo zásadní problém v něm nevidí 30 procent z nich. Vrásky naopak dělá nejmladší generaci mezi 18 a 24 lety.
Více než dvě pětiny Čechů se shodují, že za globální oteplování může člověk, téměř třetina pak připisuje stejnou roli lidem i přirozeným příčinám změn podnebí. Necelá pětina se domnívá, že lidé za změnu klimatu nemohou, a tři procenta popírají její existenci.
I u příčin se přitom od většiny populace výrazněji odlišují voliči SPD a Motoristů. Nejčastěji se domnívají, že za klimatickou změnou jsou přirozené příčiny. Uvádí to jak třetina příznivců Motoristů, tak třetina voličů SPD.
Voliči podle průzkumu nemají silné povědomí o opatřeních a investicích, které česká vláda na ochranu klimatu činí. Za dostatečné má vládní investice 22 procent Čechů, podle 33 procent vláda dostatečně nekoná.
„Když se Čechů zeptáme, jestli vláda dělá dost, polovina lidí odpověď nemá: čtvrtina volí střed a pětina neví. Sedm z deseti Čechů bere klimatickou změnu vážně, ale co pro její potlačení stát dělá, neumí zhodnotit, takže z té obav nemůže vznikat žádný politický tlak,“ zakončila Friedrichová.
