Hlavní obsah

Europoslanci musejí přiznávat vedlejšáky, pokud nesou přes 500 eur měsíčně

Právo, Jan Rovenský

Tři měsíce má i dvaadvacet českých europoslanců na to, aby předložilo nové, detailní prohlášení o svých vedlejších příjmech. Zavazuje je k tomu nový etický kodex, který začal platit od začátku roku. Kodex obsahuje i sankce.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Evropský parlament

Článek

Europoslance, jejichž měsíční plat činí 7665 eur (191 tisíc korun), tak čeká přísnější dohled – budou muset dokládat občasné vedlejší výdělky nad pět tisíc eur ročně (125 tisíc korun), pravidelné příjmy nad 500 eur měsíčně (12 500 Kč), podíly ve firmách, členství ve správních radách podniků i nevládních organizací zpětně za tři roky či uvádět své sponzory.

Navíc budou muset veškeré změny v prohlášení předsedovi Evropského parlamentu nahlásit do třiceti dní.

Co musejí přiznávat:
- práci a členství v organizacích vykonávanou v posledních třech letech před mandátem
- odměnu za výkon mandátu v jiném parlamentu
- pravidelnou mzdu získanou kvůli živnosti či zaměstnání
- členství ve správních radách, sdruženích či nevládních organizacích či jinou vedlejší činnost (placenou i neplacenou)
- příležitostné výdělky nad 5000 eur za rok
- pravidelné výdělky nad 500 eur měsíčně
- podíl v podniku nebo v obchodním partnerství
- finanční, personální či materiální podporu od sponzorů, včetně jmen
- dary nad 150 eur (3800 Kč) musejí předat předsedovi EP

Čeští zákonodárci nemusejí tolik spěchat

Čeští poslanci a senátoři mají o něco lehčí podmínky, co se lhůt týče. Podle českého zákona musejí přiznat nově nabytý nemovitý a movitý majetek, dary a případné vedlejší příjmy např. z podnikání, prodeje majetku či akcií. Přiznat také musí angažmá ve firmách. Ale to vše jen jednou za rok, vždy k 30. červnu, za uplynulý kalendářní rok.

Europoslanec Miroslav Ouzký (ODS) uvedl, že EP zřídil podobná pravidla jako má většina parlamentů členských zemí. „Nevidím v tom velký rozdíl, ale určitě s tím nemám problém,“ podotkl.

Jan Březina (KDU-ČSL) změnu přivítal, podle něj se zacelila další mezera, která umožňovala lobbistům pomocí peněz ovlivňovat politiku. „Je to ale spíše než otázka všech možných a nemožných opatření věc morálky. Když chce někdo být darebák, tak mu v tom nic nezabrání, ale nyní je to alespoň složitější,“ řekl Právu.

Podobného názoru je i Jiří Havel (ČSSD). „Především závisí na morálních vlastnostech jednotlivců. Je to ale krok správným směrem. Dojde ke zpřesnění něčeho, co v morálních principech bylo. Že to nyní bude oficiální a vymahatelné je jistě dobře,“ prohlásil.

Skeptický k novým pravidlům je naopak Miloslav Ransdorf (KSČM). „Žádné problémy s přiznáním nemám, ale myslím, že to žádné velké zlepšení nepřinese. EU potřebuje institucionální reformu a toto je jen okrajová záležitost,“ uvedl.

Důtka, pokuta i zbavení funkce

Europoslanci za porušení etického kodexu může kromě udělení důtky hrozit ztráta nároku na denní příspěvek 298 eur (7500 korun) v délce trvání od dvou do deseti dní, dočasné vyloučení z jednání (nikoliv ale hlasování) EP od dvou do deseti dní či pozastavení nebo zbavení funkcí.

V případě, že europoslanec nepředloží prohlášení o finančních zájmech, nemůže být zvolen do žádné funkce, nesmí zastávat funkci zpravodaje, který připravuje zákony, a ani nemůže být součástí oficiálních delegací EP.

Nový etický kodex vznikl v reakci na kauzu, kterou rozpoutal britský The Sunday Times loni v březnu. Jeho reportéři, kteří se vydávali za lobbisty, ukázali, že čtyři ze 60 europoslanců byli ochotni za úplatek prosazovat změnu evropské legislativy.

Reklama

Výběr článků

Načítám