Článek
Průměrný starobní důchod by se tedy měl od ledna zvýšit nikoli o 249 korun, jak původně Škromach požadoval, ale jen o 144 koruny. "Zvýšení představuje kompromis mezi požadavky na výraznější zvýšení důchodů a požadavky na maximální možné úspory," uvádí Škromach v předkládací zprávě návrhu, kterou má Právo k dispozici.
Všem o stejné procento
Zvýšit by se měla pouze procentní část důchodu, a to jednotně o 2,5 procenta. Základní výměra důchodu by měla být zachována ve výši 1310 korun. Zvýšeny by byly všechny typy důchodů - starobní, invalidní a pozůstalostní, tedy vdovské, vdovecké a sirotčí. Průměrný starobní důchod by se tak od ledna zvýšil o dvě procenta, tedy o 144 koruny na částku 7227 korun. Relace důchodu ke mzdě neklesne pod 40 procent. Avšak starobní důchody stále ještě nedosáhnou reálné hodnoty, kterou měly v roce 1989. Do sta procent bude v lednu 2004 chybět šest desetin procenta.
Škromach navrhuje zvýšit důchody jednotně pro starodůchodce (důchod přiznaný před lednem 1996) i novodůchodce (důchod přiznaný po prosinci 1995). "Při tak nízkém zvýšení důchodů není vhodné o diferencovaném zvýšení uvažovat. Rozdíl mezi průměrnou výší penzí starodůchodců a novodůchodců bude činit zhruba 178 korun (pozn. red - ve prospěch novodůchodců). Tento rozdíl lze zřejmě pokládat za přijatelný," konstatuje Škromach. Státní rozpočet bude toto zvýšení stát 4,6 miliardy korun. To je částka, která odpovídá vyčleněným prostředkům v návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Nejnižší možná mzda má růst výrazněji
Víc štěstí než důchodci by měli mít lidé, kteří pracují za minimální mzdu. Ta by se měla od ledna zvýšit o sedm set korun ze současných 6200 na 6900 korun měsíčně. Hodinová mzda by tedy vzrostla ze současných 36,90 Kč na 40,80 korun. Navrhuje to ministr Škromach a vláda o zvýšení rozhodne na některém z příštích zasedání.
Minimální mzda je nejnižší zákonná hranice odměny za práci. Nižší mzdu už nesmí zaměstnavatel svému zaměstnanci vyplácet. "Nejnižší příjmy z pracovní činnosti musí být posilovány na takovou úroveň, aby byly pro všechny zaměstnance atraktivnější než příjmy ze sociálních dávek. Růst minimální mzdy je považován za významný nástroj pro nezbytné zvyšování motivace lidí k přijetí a udržení zaměstnání - aby na tom byli lépe, když pracují, než když pobírají sociální dávky," vysvětluje Škromach v návrhu, jehož text má Právo k dispozici.
| Vývoj minimální mzdy (v Kč) | ||
| rok | výše mzdy | růst o |
| 2000 | 4000 | 400 |
| 2000 | 4500 | 500 |
| 2001 | 5000 | 500 |
| 2002 | 5700 | 700 |
| 2003 | 6200 | 500 |
| 2004 | 6900 | 700 |
Životní minimum jednotlivce je v současnosti stanoveno na úroveň 4100 Kč. Zatím není jasné, zda se od ledna zvýší i částky životního minima. Škromach upozorňuje, že počet lidí, kteří pracují za minimální mzdu, je poměrně nízký. V závěru loňského roku pobíralo mzdu ve výši návrhu, tedy 6900 Kč, jen 1,3 procenta z 1,2 miliónu zaměstnaných osob, které sleduje MPSV v rámci informačního systému o ceně práce. Jen 0,3 procenta z těchto zaměstnanců dostávalo mzdu na úrovni minima, tedy 6200 korun.
