Dráhy budou mít vlastní ochranku

„Vznikem ochranné služby chceme zamezit i časté fluktuaci zaměstnanců soukromých bezpečnostních agentur. Naše služba bude v budoucnu zajišťovat bezpečnost na vybraných místech, jako jsou nádraží v krajských městech nebo významné uzlové stanice. Ve zbytku sítě budeme i nadále spolupracovat se soukromými agenturami,“ sdělil Právu mluvčí SŽ Jan Nevola.

Uniformovaní pracovníci budou speciálně proškoleni, aby nejen zajistili bezpečnost cestujících, ale také jim pomohli například při vystupování.

„Budou mít potřebné znalosti o železnici, cvičeni budou na různé druhy krizových a mimořádných situací. Pomohou cestujícím také při běžných činnostech, jako je nástup nebo výstup z vlaků. Jednáme o získání dílčích pravomocí, které mají například příslušníci lesní nebo vodní stráže,“ doplnil Nevola.

Toto rozšíření pravomocí souvisí například s bezpečnostními prohlídkami nebo se zjišťováním totožnosti lidí. O takové pravomoci by nová služba stála, ale k tomu by bylo nutné změnit zákony. Příslušníci ochranky nebudou ozbrojeni, ale budou muset ovládat taktiku služebního zákroku proti případným agresorům. Využívat budou ve větší míře také kamerové přenosy.

Služba bude také zajišťovat oznamování deliktů správním úřadům. V současné době již hlídá Negrelliho viadukt v Praze, další místa však již letos začnou přibývat, zatím právě v hlavním městě. „V polovině roku by měla zajišťovat bezpečnost na Smíchově, v Edenu nebo na Zahradním Městě,“ vyjmenoval Nevola.

Pracovníci Správy železnic předpokládají, že služba bude mít zhruba 150 zaměstnanců, kteří takto postupně nahradí soukromé složky. Tento model umožní státní organizaci snížit náklady na zajištění bezpečnosti na nádražích a v místech, ve kterých je umístěna kritická infrastruktura. O kolik se náklady sníží, ale SŽ nechce specifikovat, hlavně s ohledem na výši minimálních mezd a inflaci.

Problém s aktuálními soukromými agenturami spočíval nejen v rozdílné kvalitě pracovníků, ale také v jejich rotaci po různých nádražích a objektech. Chybí jim vazba k danému místu a tím pádem i jeho dobrá znalost.

Drážní budovy v minulosti hlídala železniční policie, která se specializovala na veřejný pořádek, ochranu lidí i odhalování trestných činů a přestupků spáchaných v železniční dopravě. Ta však skončila v červenci 2012 a policisté byli rozpuštěni na obvodní oddělení. Obavy ze zvýšení kriminality se tehdy nenaplnily a činnost převzaly bezpečnostní agentury.

K větší bezpečnosti na českých nádražích by také do budoucna mohly u dálkových mezinárodních rychlíků přispět kontroly cestujících pomocí bezpečnostních rámů, tak jak je to běžné v zahraničí – například ve Francii či Polsku.

Železnici chránily už ve 30. letech minulého století sbory Ozbrojené stráže ochrany železnic (OSOŽ). Vznikly kvůli vzrůstajícímu společenskému napětí a obavám z ohrožení státu. Sbory ochraňovaly bezpečnost provozu železnice, ale nepřebíraly pravomoci policie.

V roce 1953 vznikl útvar Veřejné bezpečnosti na železnici (VBŽ), o 11 let později pak útvar Ozbrojené ochrany železnic (OOŽ), které byly v roce 1974 reorganizovány na Sbor ozbrojené ochrany železnic (SOOŽ).

Od roku 1994 stát zřizoval Železniční policii ČR, která zajišťovala veřejný pořádek, ochranu bezpečnosti osob a odhalovala trestné činy a přestupky spáchané v železniční dopravě. Zrušena byla k 1. červenci 2012.