Hlavní obsah

Dědička rodu Walderode nemá nárok na majetek za miliardy, potvrdil soud

Brno
Aktualizováno

Nejvyšší soud (NS) v restituční kauze Walderode dovolání dědičky šlechtického rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl. Informoval o tom ve čtvrtek starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok), město je účastníkem řízení. Soud zatím rozhodnutí nezveřejnil. Případ se týká majetku za zhruba tři miliardy korun, mimo jiné zámku Hrubý Rohozec u Turnova.

Foto: David Taneček, ČTK

Vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová

Článek

Spis se podle databáze InfoSoud minulý týden vrátil k Okresnímu soudu v Semilech, který by měl vyrozumět účastníky řízení. Mluvčí NS Petr Tomíček bez dalších podrobností potvrdil, že soud ve věci rozhodl.

Rod Walderode usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která podala dovolání k NS.

Starosta Turnova Hocke se podle svých slov zatím neměl čas seznámit s podrobným odůvodněním verdiktu, nicméně rozhodnutí NS nepovažuje za definitivní uzavření této restituční kauzy. „Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu,“ dodal Hocke.

Soud: Walderode na majetek za miliardy nemá nárok

Krimi

Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Na žalované straně stojí vícero subjektů. Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky. Spis má asi 1600 stran.

Prvoinstanční Okresní soud v Semilech nárok rodu Walderode předloni v prosinci zamítl. Kammerlanderová neuspěla ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Právní zástupce rodu Roman Heyduk už tehdy avizoval, že chce podat dovolání k NS a poté i ústavní stížnost. Poukazoval na rozpory mezi staršími verdikty.

Dědička rodu Walderode u soudu v Semilech (18. června 2019)Video: Ludmila Žlábková, Právo

Okresní soud v září 2017 nárok rodu takzvaným mezitímním rozsudkem uznal, což v roce 2019 potvrdil i hradecký krajský soud. Nejvyšší soud ale vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu a kauzu vrátil semilskému soudu k novému projednání se závazným právním názorem, který vedl k zamítnutí nároku.

Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek ale nazpět nezískal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Zámek Hrubý Rohozec v Turnově.

V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo, on poté zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. Walderode zemřel v roce 2000.

O restituce bojují i tři velké šlechtické rody

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám