Do Ústavního soudu může zamířit Langášek i Přibáň, senátorům se oba líbí

Za kvalitní označil obě jména předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) i Jiří Růžička (TOP 09), předseda lidskoprávního, tedy druhého gesčního výboru. Kritika nezní ani z dalších stran.

„Nominace jsme ještě nedostali, ale tato jména jsem už zaslechl. Na pana Langáška mám dlouhodobě velmi kladný názor. Pana Přibáně si ještě víc prostuduji, ale také ho sleduji. Zatím jsem k oběma kladně nakloněn, pokud tedy skutečně přijde jejich nominace,“ řekl Novinkám a Právu senátor ústavně-právního výboru Michael Canov (STAN).

Jedinou výtkou, která se ze Senátu ozývá, je fakt, že Langášek pochází stejně jako další soudci Ústavního soudu z Nejvyššího správního soudu. „Už to nezapadá do té slibované pestrosti, o které mluví Hrad,“ poznamenal Goláň.

Podobně se nad jménem pozastavil i Růžička. „Bude to nesmírně zajímavé. Někteří senátoři totiž žonglují právě s tím, že soudců z Nejvyššího správního soudu je už u Ústavního soudu mnoho,“ řekl Novinkám a Právu.

Jednou ze senátorek, které se právě kumulace soudců ze stejného působiště u Ústavního soudu nelíbí, je Hana Marvanová (nestr. za Spolu). „Nechápu to. Bylo přece řečeno, že by návrhy měly být pestré. Lidé z Nejvyššího správního soudu už tam jsou,“ dodala.

Langášek je soudcem Nejvyššího správního soudu od roku 2013. Vystřídat by měl Vojtěcha Šimíčka, který má rovněž zkušenost ze stejné instituce a kterému končí mandát v polovině června. Zkušenost z Nejvyššího správního soudu si k Ústavnímu soudu přinesl i jeho předseda Josef Baxa a soudci Zdeněk Kühn, Daniela Zemanová a Jan Svatoň.

„Na druhou stranu, Nejvyšší správní soud je jedním z nejkvalitnějších soudů u nás,“ poznamenal k tomu senátor Václav Láska (SEN21).

Ten podporuje zejména kandidaturu Jiřího Přibáně, který by zase mohl nahradit u Ústavního soudu Tomáše Lichovníka, kterému končí mandát v červnu.

Přibáň působí na velšské univerzitě v Cardiffu, kde se zabývá sociální teorií a filozofií práva, etikou a společenskými hodnotami, legitimitou a legalitou, sociální spravedlností a politickým disentem.

O Přibáňovi jako aspirantovi na pozici u Ústavního soudu se spekuluje už více než deset let. Podle informací médií mu pozici neúspěšně nabízel i bývalý prezident Miloš Zeman.

„Ano, o obou jménech se tu mluvilo. Bude zajímavé, jak se k tomu Senát postaví. Pan Přibáň je známý jako aktivistický člověk, což se části konzervativního Senátu nemusí líbit,“ poznamenal Růžička.

Podle informací Práva a Novinek by nominace do Ústavního soudu měly dorazit z Hradu do Senátu každým dnem, aby senátoři stihli jména včas prodiskutovat a hlasovat o nich.

Na projednání mají senátoři ze zákona šedesát dnů čas, mohou to však stihnout i rychleji.