Hlavní obsah

Děti stále trpí dopady pandemie, poradny jsou přetížené

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ani rok po skončení pandemie covidu se děti neotřepaly z následků lockdownů. A nové krize jim na duševním zdraví nepřidaly. Dopady jsou nyní ještě zřetelnější a pedagogicko-psychologické poradny jsou stále přetížené.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Nevypadá to, že by vlna opadávala. Projevy obtíží se zvýraznily až teď. Děti, které neměly doma za covidu tak dobrou podporu, pořád dohánějí učivo. A u těch, co jsou úzkostné, tak se jim to zvýraznilo. Psychiatrická a psychoterapeutická péče není tak dostupná, takže to nemají jak řešit,“ řekla Právu speciální pedagožka Jitka Svátková z rady Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden.

Podle ní se s velkými problémy potýkají děti předškolního věku. Docházku do školek jim po lockdownech a karanténách komplikoval fakt, že byly nedostatečně promořené běžnými dětskými chorobami, takže po návratu do školek měly spoustu absencí. A potíž je i s dostupností logopedické péče. Ta jim byla za pandemie vesměs zapovězena a nyní jsou logopedové také zahlceni.

„A pak mají velké problémy děti v pubertě, kterou provázejí hormonální změny. Když se k tomu připočítá návrat do školy a zároveň je třeba dohánět učivo, tak to všechno dohromady znamená velký tlak. Dětem, které by to normálně zvládly s nějakou běžnou úzkostí, se to projevilo zvýšeně a potřebují větší péči,“ vysvětlila Svátková.

Linka bezpečí opět čelí náporu

Věda a školy

Její slova potvrzuje také Lenka Felcmanová, šéfka organizace SOFA, která se zaměřuje na duševní zdraví a zvládání náročného chování dětí a celkově inkluzi ve vzdělávání.

„Nic se nezastavilo. Pořád se nelepší situace dětí s obtížemi a s duševním zdravím. Problémy s pozorností, hyperaktivitou, impulzivitou, agresivitou se nevyřešily,“ řekla Právu. A v mnoha případech se stupňují. „Někdy to jde až do extrému, kdy se rozjíždějí sociální fobie, kdy dítě ani není schopno vstoupit na půdu školy,“ vylíčila.

Také podle ní je na vině hlavně nedostupnost odborné péče. Některé školy, které mají školní psychology, si umí poradit a složitý stav dítěte stabilizovat. Jenže školních psychologů je také nedostatek. Často se třeba i pět škol dělí o jednoho specialistu, který dochází do školy na jednu dvě hodiny týdně.

I kvůli energiím

„Dost to souvisí i se situací v rodinách. Pandemii vystřídala energetická krize a pro mnohé rodiny uplynulé měsíce pohoda nebyla. Napětí roste, přibývá i násilí. Tlaky se pak na dětech projevují,“ uvedla Felcmanová.

Rovněž připustila, že školy a poradny se musejí vypořádávat s malými dětmi, které do škol nastoupily po pandemii a nebyly na docházku dostatečně připraveny.

„Pokud se rodič nemohl dětem v době nepřítomnosti ve školce dostatečně věnovat, například vypracovávat s nimi pracovní listy, nedokázali noví školáci dobře rozlišovat tvary, dobře zvládat grafomotoriku. To se muselo v minulém školním roce dohánět a letos to nebude o moc lepší,“ dodala.

Šéf školní inspekce: Mrháme schopnostmi dětí

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám