Hlavní obsah

Demonstranti na Václavském náměstí kritizovali komunismus i Babiše

Praha
Aktualizováno

Několik set lidí dorazilo v neděli na Václavské náměstí v Praze, aby si připomněli 70. výročí komunistického převratu z roku 1948. V důsledku takzvaného Vítězného února se moci v Československu ujal totalitní režim s vládou jediné strany.

Demonstrace na Václavském náměstíVideo: Novinky

 
Článek

Demonstraci v den výročí takzvaného Vítězného února pořádají zástupci občanských iniciativ, podnikatelských sdružení, některých parlamentních i neparlamentních politických stran a Konfederace politických vězňů.

Většina řečníků během dvouhodinového protestu upozorňovala na hrozbu opětovného nástupu komunistů k moci. Předmětem kritiky kromě toho byl prezident Miloš Zeman, stejně jako působení Babišovy vlády v demisi.

Babišova vláda je podle nich vládou jedné strany, která bez jakékoliv důvěry provádí čistky ve veřejné správě a omezuje podnikání. Řečníci kritizovali elektronickou evidenci tržeb a plošný zákaz kouření v restauracích.

Smutné výročí uchvácení moci

„Je to demonstrace, kterou chceme především vzpomenout smutné výročí uchvácení moci komunisty. A po 70 letech to bohužel vypadá, že demokracie a svoboda se opět vytrácí,” řekl mluvčí organizátorů Radomil Bábek.

Krátce po poledni byly na demontraci za svobodu a svobodu podnikání na Václavském náměstí odhadem tři až čtyři stovky lidí.

Někteří měli v kostýmy připomínající reálie minulého režimu. Jedni byli oblečení jako příslušníci pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti, který býval nasazován při rozhánění protirežimních demonstrací, jiní měli oděv Lidových milicí, což byly ozbrojené síly podřízené vládnoucí Komunistické straně Československa (KSČ).

V úvodním projevu organizátoři odmítli návrat komunistů k moci a vládu jedné strany. Po komunistickém režimu podle nich zůstala pouze „spálená země” a statisíce obětí.

Zazněly nahrávky Gottwalda i Jakeše

Z pódia umístěného před sochou svatého Václava zaznívaly audionahrávky, například projev komunistického premiéra Klementa Gottwalda z roku 1948, kdy oznamoval, že prezident Edvard Beneš přijal požadavky komunistů, nebo o desítky let mladší projev generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše z Červeného Hrádku.

Mezi přítomnými byly k vidění i transparenty namířené proti premiérovi v demisi a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, připomínající jeho evidenci u komunistické Státní bezpečnosti (StB), prezidentovi Miloši Zemanovi nebo proti možnému nástupu komunistů k moci.

Právě Babišova vláda podpořená KSČM, která je nástupnickou stranou někdejší KSČ, je jedna z variant, kterou Zeman prosazuje a již zvažuje i Babiš. Pokud by se tak skutečně stalo, bylo by to poprvé v polistopadových dějinách České republiky, kdy by se vláda opírala o důvěru komunistů.

Tři desítky lidí uctily památku upáleného studenta Zajíce

Přibližně tři desítky také v neděli na Václavském náměstí uctily památku studenta Jana Zajíce, který se 25. února 1969 upálil s úmyslem vyburcovat veřejnost k odporu proti postupující normalizaci. Komunistická Stb zabránila tomu, aby byl pohřben v Praze, protože se obávala dalších demonstrací jako po upálení Jana Palacha.

Podle pořadatelů byla i nedělní vzpomínková akce namířena proti apatii a zapomínání. Poblíž místa, kde se Zajíc před 49 lety upálil, proto umístili dočasnou pamětní tabuli.

Výběr článků

Načítám