Článek
Přijímačky nanečisto, stejně jako „ostré“ zkoušky, připravuje a organizuje Cermat, který spadá pod ministerstvo školství. Mají deváťákům pomoci s přípravou. Letos se konaly teprve podruhé, a to na konci ledna. Výsledky však většinu žáků neuklidnily, spíše naopak. U testu z matematiky byl průměrný zisk více než 39 tisíc deváťáků pouhých 11,5 bodu z 50 možných.
„Test z matematiky byl špatně nastavený. Místo, aby žáky roztřídil, tak je demotivoval,“ uvedl analytik organizace PAQ Research Jan Zeman. Obtížnost testu podle něj Cermat přehnal. Výsledky v češtině byly již tradičně lepší, v průměru 22 bodů z 50.
Cermat přitom na svých stránkách uvádí, že testy nanečisto „plně odpovídají platným specifikacím požadavků k jednotným přijímacím zkouškám“. Nízké bodové zisky pak obhajuje tím, že děti nejsou na konci ledna ještě dobře připravené a že účast u cvičných testů je dobrovolná.
Těžší matematika však není pouze záležitostí přijímaček nanečisto, ale dlouhodobě se ukazuje i u ostrých testů. V meziročním srovnání jsou patrné také silné výkyvy v obtížnosti zkoušek jako celku. Například v roce 2024 uchazeči o čtyřleté obory dosáhli u matematiky v průměru na 49,3 procenta, vloni už to bylo jen 38,4 procenta.
„Úroveň matematických testů, a to jak nanečisto, tak i těch ostrých, je předmětem diskuse. Řada odborníků upozorňuje, že jsou nevyvážené, zbytečně komplikované, jejich pilotování je nedostatečné a jejich obtížnost není meziročně srovnatelná,“ řekla Novinkám analytička Nikola Šrámková z organizace EDUin.
Kvůli přílišné náročnosti kritizuje Cermat také další společnost zabývající se vzděláváním Scio. Tvrdí, že testy z matematiky nejsou správně sestavené, protože neobsahují správný poměr lehčích a těžších úloh, které by děti pomohly lépe rozdělit, podobně jako u češtiny.