Článek
Jde o nadnárodní firmy, které by se mohly placení daní vyhýbat kvůli sídlům v jiných zemích.
„Velké nadnárodní skupiny budou v ČR odvádět minimální daň 15 procent, což je důležitý krok k zajištění spravedlivého a vyváženého zdanění v naší zemi. Připojíme se tím ke státům, které odmítají umožnit odklon firemních zisků do takzvaných daňových rájů. Tím se navíc získá dodatečný zdroj veřejných rozpočtů a vytvoří se rovnější podmínky pro všechny účastníky trhu,“ uvedl na tiskové konferenci Stanjura.
Připomněl, že evropské země včetně Česka řadu let řeší, jak zdaňovat velké korporace, aby odváděly peníze i do rozpočtů zemí, na jejichž území zisk vzniká.
Dobročinné sbírky jako byznys? Prodej zboží a vstupenek má mít nová pravidla
„Cílem je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy týkající se různých sazeb daní z příjmů právnických osob tím, že bude zavedena jednotná minimální daňová sazba,“ napsalo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.
Návrh vychází z evropské směrnice o pravidlech globálního zdanění velkých společností, na níž se země Evropské unie dohodly loni v prosinci během českého předsednictví v EU, a stanovuje pro ně patnáctiprocentní daň. Nynější zákon ji převádí do českého práva.
Směrnice by podle ministerstva měla zajistit rovné podmínky pro společnosti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich daně.
Čtyři až šest miliard ročně
Podle ministerstva financí by zákon mohl dopadnout na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují.
„Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,“ zdůraznil resort v důvodové zprávě.
Podle Stanjury je očekávaný výnos dorovnávací daně čtyři až šest miliard korun ročně za současných daňových pravidel. Pokud by se daň z příjmu právnických osob zvýšila na 21 procent z nynějších 19 procent, jak předpokládá vládní konsolidační balíček, výnos dorovnávací daně by byl dvě miliardy korun ročně.
Stalo by se to kvůli tomu, že by se zvýšila míra efektivního zdanění firem a méně skupin by zůstalo pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala. Celé inkaso dorovnávací daně by podle návrhu mělo být příjmem státního rozpočtu.
Ve Sněmovně by se návrh měl projednat ve zrychleném režimu, aby norma byla účinná od konce letošního roku.
Úřady si posvítí na ceny a marže pumpařů
