Článek
Dochází k blackoutu, například útokem na rozvodnu elektrické sítě. Selhávají semafory, přibývá dopravních nehod. Do ulic vyráží více policistů, přestávají fungovat platby kartou, lidé panikaří, a tím pádem rychle vybírají hotovost. Omezená je dodávka pitné vody a plynu, není teplo nebo světlo.
Takto popsal Novinkám dominový efekt hybridních útoků generál ve výslužbě František Mičánek. „Pokud běžný občan na toto není připraven a neuvědomuje si, co všechno se může stát, tak začíná panikařit. A to je to nejhorší, co se může v krizi stát,“ konstatoval.
Před podobnými hrozbami varují tajné služby i politici. A že nejde o planá varování, ukazují žhářské útoky na zbrojovky a sabotáže na energetické a dopravní infrastruktuře v Německu.
Společnost by proto měla být dostatečně odolná a připravená čelit krizovým situacím. „Nejde o přípravu na válku. Jde o přípravu na krizi. A tím posilujeme současně i celý stát,“ zdůraznil bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
Příprava dospělých není dostatečná
„Příprava dospělé populace není dostatečně obsahově ani metodicky rozpracována a systematicky neprobíhá,“ uvádí koncepce přípravy občanů k obraně státu 2025-2030, kterou vypracovalo ministerstvo obrany. Stejný materiál tvrdí, že do konce roku 2026 by měl vzniknout „systém přípravy dospělé populace k obraně státu“. To se ale nestihne.
„Implementace systému jako celku se do konce roku 2026 nepodaří zrealizovat – některé procesy se ukázaly jako časově náročnější, než se původně předpokládalo,“ sdělila Novinkám Zdeňka Sobarňa Košvancová z Generálního štábu AČR. Nový termín není znám.
Ministerstvo vnitra a Hasičský záchranný sbor vydaly v listopadu 2025 tištěnou i webovou příručku 72 hodin. Obsahuje informace, jak se v krizové situaci obejít tři dny bez základních služeb. Radí, jak vyřešit zásoby vody a potravin či výpadek proudu, jak získávat a ověřovat informace, píše se v ní o ukrytí, evakuaci či pomoci sousedům.
Česko k takové plošné kampani přistoupilo poprvé.
Podle Mičánka ale příručka nestačí. „Daleko větší efekt je, když si lidé takovou situaci vyzkouší,“ řekl. Společnost se ale podle něj o tuto problematiku nezajímá, protože řeší jiné každodenní starosti. Stát by je proto měl k absolvování takových cvičení motivovat.
„Nemusíme společnost militarizovat. Člověk, který si reakci na krizovou situaci vyzkouší, bude při skutečné krizi reagovat lépe,“ podotkl Bříza. Dodal ale, že příručka je dobrým začátkem.
Finsko jako vzor
Finsko dává v připravenosti na krize za vzor i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Od Finska se máme hodně co učit,“ uvedla v březnu 2024, kdy ocenila zapojení celé společnosti do obrany a zvládání mimořádných událostí.
Země vybudovala celostátní síť školitelů, kteří během kurzů vysvětlují, jak se připravit na výpadek elektřiny nebo dodávek vody. Školení si lze objednat do zaměstnání, bytového domu či spolku. Pořádají se také praktická cvičení.
„Finové vědí, kam mají jít, co mají dělat. Co si s sebou vzít, kde se mohou schovat v případě hrozby, kdo s nimi bude komunikovat. Jak bude zabezpečeno jejich zásobování vodou, jídlem a dalšími důležitými materiály,“ zhodnotil Mičánek.
Ve finském městě Kuopio letos v září nacvičovali přes dva tisíce účastníků přesun do velkého podzemního krytu a pobyt v něm. Šlo o největší cvičení civilní obrany v Evropě od konce druhé světové války.
