Článek
Ve středeční volbě naopak neuspěl bývalý předseda Rady ČRo Miroslav Dittrich ani její někdejší místopředseda Tomáš Kňourek. První jmenovaný dostal od poslanců 64 hlasů a Kňourek pouze jeden.
Žantovský už v minulosti působil v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, kde byl nominantem ODS, a později také v Radě České tiskové kanceláře (ČTK), kam ho nominovalo ANO. V roce 2020 neúspěšně kandidoval za SPD do Senátu v senátním obvodu Kolín. Se ziskem 5,62 procenta hlasů skončil ale až na 7. místě a nepostoupil ani do druhého kola.
Bez úspěchu se rovněž pokoušel stát generálním ředitelem ČTK, Českého rozhlasu či členem Rady České televize.
Žantovský jako novinář a autor knih rozhovorů se známými osobnostmi včetně bývalých prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana dostal od druhého jmenovaného v roce 2017 státní vyznamenání - medaili Za zásluhy 1. stupně v oblasti kultury školství.
Řada jiných novinářů, publicistů či mediálních analytiků jej však označuje za předního představitele české dezinformační scény.
Členkou rady i Adamčíková
Kromě Sněmovny vybíral ve středu do devítičlenné Rady ČRo také Senát. Ten zvolil novou členkou na čtvrtý pokus mediální analytičku Jitku Adamčíkovou. Ve finále druhých tajných voleb porazila bývalého místopředsedu rady Marka Pokorného, jehož místo obsadí, i někdejšího ředitele Radiožurnálu Miroslava Konvalinu.
Předsedkyně spolku Ženy v médiích Adamčíková byla favoritkou nynější volby díky výsledkům prvního kola, v němž získala 27 hlasů. Ve finále pak obdržela 35 hlasů ze 68 odevzdaných, uvedl předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Při předchozí neúspěšné březnové volbě naopak skončila až třetí s podporou pouze 15 senátorů.
Konvalina a Pokorný měli tentokrát ve finále nižší podporu než v úvodním kole. Pokorný dostal 17 hlasů, Konvalina 15. Oba přitom patřili mezi finalisty březnové volby, v níž Konvalinovi uniklo zvolení do rady o jediný hlas.
Adamčíková, již do rady nominoval Syndikát novinářů, založila svůj spolek v roce 2023. Věnuje se podpoře a vzdělávání novinářek, posilování zastoupení žen na vedoucích pozicích a zlepšování pracovních podmínek v českých redakcích.
Rady veřejnoprávních médií představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů.
