Článek
Darmovzal skončil ve venezuelském vězení na počátku září 2024 kvůli údajnému podílu na přípravě atentátu na prezidenta Nicoláse Madura. Maduro byl počátkem roku zajat Američany a prozatímní vláda začala propouštět politické vězně. Čech se na svobodu dostal v pátek v ranních hodinách.
„Cítíme obrovskou úlevu. Bylo to skoro 500 dní bez syna, je to šílené. Honzova babička měla v průběhu toho jeho věznění mozkovou příhodu. Určitě to k tomu přispělo. Její jediné přání bylo ho ještě vidět,“ řekl Novinkám Darmovzal. Babička tak doufá, že se její přání splní po návratu vnuka z Venezuely, odkud by ho měl přivézt vládní speciál.
Za dobu Darmovzalova pobytu za mřížemi se mohl s rodinou dvakrát telefonicky spojit. „Jednou to bylo 15. května po devíti měsících na pět minut. A to jsme mohli mluvit jen o rodině, jinak hrozilo, že mu spojení přeruší. Druhý telefonát byl 10. října v předvečer jeho 35. narozenin, to bylo na 10 minut,“ vzpomíná otec.
V synovo propuštění doufal dříve. „Od jeho zadržení byly ve Venezuele troje volby, které vyhrál Maduro, protože je strana jeho hlavní oponentky bojkotovala. Myslel jsem si, že když vše vyhrál, bude se cítit tak silný, že už nebude potřebovat ty lidi věznit a propustí je,“ řekl Darmovzal.
Během roku a půl byl třikrát rozhodnutý do Venezuely jet. „Dvakrát mi to rozmluvili, že je to rizikové, že tam můžu skončit s ním. Ale naposledy jsem si řekl, že pokud se nic nestane do Tří králů, tak se tam vypravím,“ prozradil Darmovzal.
Za zásadní zvrat považuje zásah Američanů proti Madurovi. „Kdyby tam nevpadli a nebylo toho, tak bych tam jel,“ poznamenal muž. Se synem se mohli po jeho propuštění spojit. „Měli jsme půlhodinový videohovor. Usmíval se a vypadal šťastný. Zdá se v pořádku po psychické stránce. Fyzická se uvidí, až se k tomu vyjádří lékaři,“ řekl Darmovzal.
Důvod synova věznění považuje za nesmysl. „On byl cestovatel. Navštívil desítky zemí a rád jezdil tam, kde to nebylo běžné. Byl například v Íránu, což je nádherná země a jezdí tam spousta cestovatelů, ale je to tam nebezpečné,“ nastínil synovu vášeň. Darmovzal mladší navštívil různé státy. Na webu, který vznikl na jeho podporu, jsou fotografie z Mosambiku, Kataru, ale také například z nejvyšší hory Afriky Kilimandžára.
Ve Venezuele Jana Darmovzala zadrželi týden předtím, než se měl vrátit zpět do Evropy. Rodiče se od té doby obrátili na koho mohli, aby synovi pomohli. „Poslali jsme asi 65 žádostí na všechny strany, od tuzemských politiků přes evropské až po lidskoprávní organizace. Obraceli jsme se i na venezuelské politiky, opakovaně jsme byli ve Vídni na venezuelském velvyslanectví, v Berlíně, všude možně,“ vypočetl Oldřich Darmovzal.
Synovo věznění poznamenalo celou rodinu. „Úplně se nám změnil život. Neměli jsme odvahu rok a půl jet nikam na dovolenou. Když jsme se scházeli s příbuznými na oslavách narozenin, všechno to tím bylo poznamenané. Žijete prostě jiný život,“ přiznal Darmovzal.
Darmovzal na nejvyšší hoře Afriky Kilimandžáru
