Článek
O předloze by měli poslanci hlasovat na zářijové schůzi Sněmovny, tedy ve vrcholící kampani ke krajským a senátním volbám. „Pokud by z návrhu zákona vypadl centrální registr, tak by novela zákona o střetu zájmů přišla o svůj smysl,“ řekl Právu poslanec Jan Chvojka (ČSSD).
Sám je autorem důležitějšího pozměňovacího návrhu – tzv. lex Babiš. Návrh zakazuje souběh funkce člena vlády a ovládající osoby obchodní korporace nebo vlastnictví médií. Proti normě vystupuje ANO. Pokud by totiž jeho šéf Babiš seděl i v příští vládě, musel by se vzdát ovládání holdingu Agrofert a nemohl by vlastnit vydavatelství Mafra.
Benda: Aktivisté chtějí lustrovat
Naopak podporu návrhu ještě v červnu vyjádřili vedle soc. dem. také lidovci, ODS i TOP 09 – celkově mají 105 poslanců. Aby návrh prošel, potřebuje ve Sněmovně získat většinu, tedy 101 hlasů.
Nový požadavek ODS vede Chvojku k obavám, že strana couvá. „Věřím, že existence centrálního registru není jen záminkou pro to, nepodpořit zákon ve znění mého pozměňovacího návrhu, který omezuje koncentraci ekonomické, mediální a politické moci,“ řekl Právu Chvojka.
To však ODS popírá. Omezit Babišovu moc prý nadále chce, zároveň však odmítá zavedení centrálního registru majetkových přiznání všech veřejných funkcionářů, která by byla volně přístupná na internetu.
„Dnes majetková oznámení leží na jednotlivých úřadech a dá se do nich nahlédnout. Nechápu, proč by zastupitelstvo Horní-Dolní mělo ležet v centrálním registru, který by vedlo ministerstvo spravedlnosti,“ řekl Právu předkladatel pozměňovacího návrhu Marek Benda (ODS).
„Je to jen snaha několika neziskovek si všecko zjednodušit a moci si po internetu lustrovat každého po celé republice. Takhle to fungovat nemá. Své zastupitele si má lustrovat příslušná obec a ne nějaký aktivista placený z evropských peněz, který sedí v Praze,“ dodal.
Registr trnem v oku i TOP 09
Zjevně tím narážel na iniciativu Rekonstrukce státu, která centrální registr dlouhodobě podporuje.
S Bendou souhlasí i TOP 09. „Jsem proti vytváření nových registrů, v tomto případě téměř 34 tisíc lidí. Není správné, aby ho spravovalo jedno ministerstvo v čele s politikem. I nyní jsou navíc informace o majetkových poměrech politiků dostupné,“ řekl Právu Martin Plíšek (TOP 09).
Sám předkládá Sněmovně pozměňovací návrh, aby firma, ve které má člen vlády alespoň 25 procent, nesměla dostávat dotace a investiční pobídky.
Jak si které pozměňovací návrhy ve Sněmovně stojí s podporou, naznačí 2. září garanční ústavně-právní výbor, který by měl poslancům doporučit, pro co hlasovat a pro co ne. O celém zákoně by se ve třetím čtení mělo hlasovat na schůzi Sněmovny, která startuje v úterý 6. září.
Spekuluje se, že největší šanci na schválení má zákon právě v září, v době vrcholící kampaně pro krajské a senátní volby, ve kterých jsou největšími rivaly ČSSD a ANO. Před volbami se totiž poslanci v ČSSD chovají tradičně disciplinovaně. Rebelie by však mohla nastat po volbách, zvlášť pokud v nich soc. dem. neuspěje tak, jak by její předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD) chtěl, a nezíská aspoň kýžených sedm hejtmanů.
Odmítají zákon pozměnit
Pro ANO není září pro debatu o střetu zájmu nejvhodnější. „Asi to nikdo neplánoval, nikdo dopředu nerozmýšlel, jak to bude. Ten zákon hodně chceme. Ale komplikují to pozměňovací návrhy TOP 09 a ČSSD. Je to proti nám,“ řekl Právu člen garančního výboru Radek Vondráček z ANO.
Stejně jako soc. dem. i babišovci odmítají zákon vykostit od centrálního registru. „Jde o to, jak sjednotit a zprůhlednit nahlížení do majetkových přiznání. To, jak je to teď, nefunguje. Benda je zdrženlivý k modernějším technologiím, databázím a registrům, ale někdy si myslím, že to nemá věcně podložené. Centrální evidence je celosvětový trend,“ dodal Vondráček. Souhlasí však s tím, že je možné učinit dílčí úpravy.
Babiš už dříve tyto pozměňovací návrhy označil za snahu tradičních stran dostat jej z politiky.
