Čeští žáci jsou v přírodních vědách nadprůměrní, dlouhodobě se ale zhoršují

„Když se podíváme na výsledky, tak je dobrou zprávou, že Česko zůstává nadprůměrné ve srovnání se zeměmi OECD i Evropské unie ve všech tradičních kategoriích, tedy v přírodních vědách, matematice i ve čtenářské gramotnosti,“ uvedl k výsledkům šetření ministr školství Robert Plaga (za ANO). Vyzdvihl také, že české školství dokáže žáky dovést k nadprůměrným výsledkům navzdory přetrvávajícímu podfinancování.

PISA (Programme for International Student Assessment) je mezinárodní šetření, které zjišťuje úroveň znalostí a dovedností patnáctiletých žáků. OECD ho provádí od roku 2000 zpravidla každé tři roky. Vždy sleduje dovednosti v matematice, čtení a přírodních vědách, přičemž každý rok se zaměří na jinou oblast.

Loňské kolo, kterého se zúčastnilo přibližně 8,5 tisíce českých žáků, blíže sledovalo, jak si poradí s interpretací vědeckých poznatků. Například jestli dokáží vyhledat a posoudit informace či vyhodnotit, jak člověk působí na přírodu. V roce 2006 dosáhli patnáctiletí Češi v přírodních vědách na 513 bodů, loni už jen 493.

„Výsledky dlouhodobě klesají. Od začátku měření poklesl výsledek českých žáků nejvýznamněji v matematice,“ popsal Plaga. V roce 2003 byl průměrný výsledek z matematiky 516 bodů, loni už pouze 477 bodů.

Výrazně se v roce 2025 zhoršila i čtenářská gramotnost. V průměru v ní Češi dosáhli na 486 bodů a stejně jako v ostatních kategoriích jde o nejhorší výsledek od začátku měření. Oproti předchozímu šetření v roce 2022 je to o 21 bodů méně.

Navzdory tomu Česko zůstává v mezinárodním srovnání nadále nad průměrem. Výsledky se totiž zhoršují ve všech sledovaných zemích. „Za poklesem zejména ve čtení je vážná hypotéza, že souvisí s využíváním sociálních sítí a digitálních technologií, které dříve nebylo tak intenzivní. Děti dnes mají oslabenou pozornost a proměnily se čtenářské návyky,“ nechal se slyšet ministr.

„PISA rozlišuje šest dovednostních úrovní, základní úroveň je druhá. Žáci, kteří jsou pod ní, jsou reálně ohrožení aktuální i budoucí školní neúspěšností,“ uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Základní úroveň je v případě čtenářské gramotnosti 407 bodů, v matematice 420 a v přírodních vědách 410.

Podíl žáků, kteří nedosáhnou ani základní úrovně, roste. Od roku 2022 se v matematice zvýšil o čtyři procentní body a u čtení o šest procentních bodů. U matematiky zůstává pod základní hranicí 29 procent českých deváťáků, u čtení 27 procent a u přírodních věd přibližně pětina žáků.

Velkým problémem českého školství je podle Zatloukala výrazný vliv rodinného zázemí na vzdělávání, 35 procent znevýhodněných dětí totiž zůstává pod základní úrovní.

„Systém je nastavený s určitým očekáváním podpory od rodiny, a když se jí žákům nedostává, tak se jim nedaří,“ vysvětlil Zatloukal. Rozdíl mezi sociálně zvýhodněnými žáky z bohatých rodin a mezi sociálně slabšími může podle Zatloukala dosáhnout až 2,5 školního roku.