Článek
„Do reprodukčního věku a věku nejvyšší plodnosti se dostávají početně slabé generace druhé poloviny 90. let a začátku nového milénia, což bude negativně ovlivňovat počty narozených dětí také v následujících letech,“ očekává demografka Anna Šťastná z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a členka národního institutu SYRI.
Baby boom z roku 1992, kdy se narodilo bezmála 122 tisíc dětí, se zatím nepodařilo zopakovat. Slibně vypadal přelom let 2006 a 2007, strmý propad ale přišel během pandemie covidu. Ten sice nastal globálně, pro Česko jde ale o obzvlášť citelný náraz, který se naplno projeví za patnáct až dvacet let.
Zatímco loni přišlo na svět 84 311 Čechů a Češek, podle propočtu Hospodářských novin by to letos mohlo být už jen zhruba 75 800. Podle demografa Kryštofa Zemana z Vídeňského demografického institutu je to reálný scénář.
„Je to dost možné, od roku 2021 klesají počty narozených i ukazatel úhrnné plodnosti tempem okolo 8 až 10 % ročně,“ řekl Novinkám.
Výzkumy zatím nenaznačují, že by mladí lidé nechtěli mít děti vůbec.
Přepočet narozených dětí na počet žen dané země - tedy úhrnná plodnost - dobře ilustruje situaci. Ještě v roce 2021 byl na hodnotě 1,8 dítěte na ženu, o dva roky později na 1,45 a letos by podle Zemana mohl být už pod 1,3.
Podobné je to v případě Polska, některých pobaltských zemí, ale i Itálie nebo třeba Kanady či Japonska.
Mladí děti chtějí. Jen ne teď
Nejde přitom o to, že by ženy vůbec nechtěly mít potomky. Velmi často chtějí hned dvě děti, ale to první zpravidla až ve 30 letech. Věk prvorodiček se stále zvyšuje.
„Výzkumy zatím nenaznačují, že by mladí lidé nechtěli mít děti vůbec. V jejich plánech stále dominuje přání i plán mít dvě děti, nezanedbatelný podíl mladých plánuje i tři a více dětí,“ zdůrazňuje Šťastná.
Podíl těch, kteří by chtěli prožít život bez dětí, neroste. Současné podmínky ale mladá generace nepokládá za ideální na zakládání rodiny a rodičovství odsouvá. Přitom hrozí, že se ani po čase situace v jejich očích nezlepší, takže své plány opět odloží nebo nenaplní.
Mění se však nejen podmínky, ale i sama společnost a její chování. Mladé ženy jsou dnes vzdělanější než generace jejich rodičů. Asi 45 procent žen ve 30 letech má vysokoškolské vzdělání, u pětapadesátnic je to jen 17 procent. Zároveň si dávají na čas, aby vztah prověřily, a rodinu tak zakládají později než jejich rodiče.
Rozchody po prvním neuspokojivém pokusu o soužití jsou častější, než byly před dekádami.
„Výraznou změnou je pokles sňatečnosti a masivní rozšíření nesezdaných soužití,“ doplňuje Šťastná další zásadní změnu. Pro část lidí jde o dlouhodobou nebo trvalou náhradu manželství, což bylo dřív nemyslitelné. Na trend ukazuje i rostoucí podíl dětí narozených mimo manželství a klesající rozvodovost.
Výchova dětí není současnou mladou generací pokládána za životní nutnost či poslání, ale jednu z možností k naplnění svého života.
„Podle dat šetření Současná česká rodina lze usuzovat, že se výrazně proměnil pohled na dítě jako nezbytnou součást naplněného života. Zatímco s výrokem ‚Žena potřebuje mít děti k naplnění svého života‘ v současnosti souhlasí pouze 22 % mladých lidí do 29 let, před 20 lety to bylo 65 %,“ vysvětluje demografka.
Jelikož byla současná generace vychovávána k tomu, aby se snažila o to „mít se dobře“, je pro dvacátníky a třicátníky smysluplnost a obsahová zajímavost práce zásadní hodnotou. Důležitý je pro mladé lidi harmonický partnerský vztah. Nad rodičovstvím hodně přemýšlí, ovlivněni leckdy i zkušeností s rozpadem vztahu svých vlastních rodičů, kterou nechtějí opakovat.
Podpora na pracovišti
Zlepšit situaci podle Zemana mohou opatření na podporu rodin, ať už dostupnost vlastního bydlení, ale i podpora žen, které chtějí mít děti a snaží se to sladit s náročným pracovním režimem, aby se mohly do oboru brzy vrátit. Pomoci by mohlo větší uplatňování kariérních přestávek nebo zvýšení kapacit jeslí a školek.
Stejně tak lepší možnost částečných úvazků, aby se mohli v péči oba rodiče prostřídat. Zmiňuje to Zpráva o rodině 2023, kterou vypracoval Výzkumný institut práce a sociálních věcí.
Česko i tak čeká demografický průšvih. Úbytek obyvatelstva sice mírně dorovnaly statisíce příchozích ukrajinských uprchlíků, stárnutí silných populačních ročníků ale bude pokračovat. Podle projekcí bude v roce 2056 tvořit podíl osob starších 65 let třetinu obyvatelstva. „Nutná je proto okamžitá důchodová reforma, která se však stále odkládá,“ podotkl demograf Zeman.
