Článek
Na devítibodové škále, kde 1 nepředstavuje nebezpečí a 9 velmi velké nebezpečí, považuje islámský fundamentalismus za velmi velké nebezpečí 55 procent respondentů, zatímco v případě terorismu je to o procentní bod méně (54 procent). Mezinárodní organizovaný zločin takto vnímá 50 procent dotázaných.
Politiku Ruska, které vede válku proti Ukrajině i „proti tzv. kolektivnímu Západu“, jak země označuje podporovatele Ukrajinců, považuje za velké nebezpečí 38 procent dotázaných. Konflikt samotný pak jen 31 procent dotázaných.
Co lidé vnímají jako největší nebezpečí.
Podle 31 procent Čechů představuje velké nebezpečí příchod uprchlíků, podle 29 procent sucho. Zhruba čtvrtina lidí se pak nejvíce obává chudoby v rozvojových zemích, politických rozhodnutí EU, změn klimatu, případně situace v Izraeli a Gaze.
Při srovnání s šetřením z roku 2021 se ukazuje, že z celkového pohledu vnímaného nebezpečí nedošlo na prvních třech místech žebříčku k zásadnější změně. To samé platí pro nebezpečí sucha.
„Naopak nárůst obav je patrný v případě politiky Ruska. Dodejme, že předchozí měření probíhalo ještě před válkou na Ukrajině a politickými rozhodnutími Evropské unie,“ konstatovala agentura. Skokově rovněž vzrostly obavy z politiky USA.
Srovnání vnímaného nebezpečí nyní a v roce 2021.
Islámského fundamentalismu, mezinárodního zločinu a terorismu se nejvíce obávají starší lidé, respondenti s nižším vzděláním, voliči hnutí ANO a zejména SPD. „Naopak v otázce obav z politiky Ruska sledujeme největší pocit ohrožení mezi voliči vládních stran a Pirátů,“ dodal STEM.
Anketa
Při dotazování na hrozby blízké budoucnosti lidé nejčastěji uváděli vlnu nelegální migrace, za ní následovaly dezinformace a manipulace ze strany cizích států a pak častější výskyt extrémních živelních pohrom. Jako potenciální hrozbu lidé vnímají v menší míře rovněž kybernetické útoky a hospodářskou krizi.
Průzkum probíhal od 12. do 26. června a zapojilo se do něj 1059 respondentů.
