Článek
„V případě, že bychom pomáhali i nějakým angažmá našich vojáků, tak bychom tak činili. V tuto chvíli je to ale předčasné, protože žádný takový požadavek zatím na stole není,“ uvedla Černochová.
„Rozhodně v tuto chvíli nikdo z nás nechce na Ukrajinu posílat vojáky, protože by to znamenalo eskalaci toho konfliktu,“ doplnila ministryně.
Česko patří mezi státy, které by po nastolení příměří byly připraveny projednat nasazení vojáků na Ukrajině, pokud by přímo neriskovali život v boji. Podporu by mohla česká armáda zajistit třeba při výcviku ukrajinských vojáků nebo by mohla pomáhat s odminováváním terénu, nastínil Novinkám mluvčí resortu obrany David Šíma.
Premiér Petr Fiala (ODS) k tématu poznamenal, že tyto úvahy jsou předčasné. Za zásadní považuje znovu vybudovat silnou ukrajinskou armádu.
„Nemáme zatím žádný mír na Ukrajině. Nemáme dokonce ani zformulovánu cestu k němu, tu hledáme. A neznáme tedy podobu toho, jakým způsobem by třeba byla konstruována případná mezinárodní mise,“ řekl Fiala.
Podobně jako v Jugoslávii
Vyslat na Ukrajinu vojska, která by měla i odstrašující efekt na ruského agresora, je ochotno deset zemí, včetně Británie a Francie. Podle Černochové by mohlo být zapojení českých vojáků podobné jako po vojenském konfliktu v bývalé Jugoslávii.
Prezident Petr Pavel ve čtvrtek uvedl, že pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, měli by být Češi jich součástí.
„Nabízí se i taková myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoliv, určitá demilitarizovaná zóna. Taková zóna by podléhala nejenom technickému, ale i fyzickému dohledu. Pravděpodobně by došlo i k určitému rozmístění mezinárodních sil,“ uvedl český prezident, který v minulosti působil jako předseda vojenského výboru NATO.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) podobně jako ministryně podmínil misi dohodou mezinárodní koalice, která o podmínkách ukončení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou vyjednává.
Dodal, že vyslání vojáků na Ukrajinu by musela posvětit vláda i obě komory parlamentu.
