Centrální registr psů má přes rok zpoždění. Je to složité, vysvětluje ministerstvo

„Celostátní registr psů prosazujeme dlouho, již od roku 2000. Aby byl v případě problémů každý pes dohledatelný. Rozumné to bude i z pohledu měst a obcí při kontrole vybírání poplatků,“ řekla Právu mluvčí Českomoravské kynologické unie Vladimíra Tichá.

Policie a obce jsou zatím odkázány na půl tuctu soukromých registrů, kde prověřovaný pes může být, ale taky nemusí. Podle odhadů veterinářů mají Češi více než dva miliony psů.

Ministerstvo na centrální databázi sotva začalo pracovat – ještě ani nevypsalo soutěž na dodavatele. „V současné době jsou zajišťovány podklady pro zadání veřejné zakázky. Zhotovitel informačního systému nebyl prozatím vybrán,“ řekl Právu mluvčí Vojtěch Bílý.

Situace je podle něj složitější, než se napohled jeví. Resort tvrdí, že probíhající digitalizace státní správy zvyšuje náročnost na propojenost s ostatními registry, například s evidencí obyvatel. Původní záměr registru psů podle úřadu s něčím takovým nepočítal.

Vzhledem k nefunkční evidenci stát zatím povinnost zápisu nevymáhá. „Platí povinnost mít psa označeného čipem a očkovaného proti vzteklině,“ shrnul mluvčí.

Podle Bílého bude po spuštění platit přechodné období, kdy budou chovatelé psů povinni čipy do systému zanést prostřednictvím veterinárního lékaře. Počítá se s poplatkem, ale jeho výši zatím ministerstvo neřešilo.

„Bylo by fajn, kdyby takový registr už fungoval. Kdyby se nám ztratil pes, tak by nás mohli snáz kontaktovat,“ míní majitel psa Pavel Šefl z Loun. Psa z útulku dostal očipovaného, podle pokynů ho zaregistroval v jednom ze soukromých registrů, ale pořádně už ani neví, který to byl a jak by při zatoulání zvířete zafungoval.

Podle mluvčí kynologické unie Tiché někteří majitelé své psí mazlíčky nikde nehlásí, aby se vyhnuli místnímu poplatku. Unie vede například plemenné knihy a vystavuje průkazy původu pro chovatele.

„Do určité míry ale chápeme problémy, které vznik registru provázejí, a to jak z hlediska ekonomického, tak z pohledu stanovení pravidel, kdo může do databáze nahlížet, jaké informace o majiteli psa lze požadovat a na co může či nemůže být databáze psů navázána,“ dodala Tichá.

Ministerstvo původně odhadovalo náklady na vznik registru na 15 až 20 milionů korun.

Součástí centrální evidence by mělo být identifikační číslo psa, jeho pohlaví, číslo pasu, pokud ho má vystavený, adresa chovu a údaje ohledně očkování proti vzteklině. Povinné údaje o chovateli by měly zahrnovat jméno, adresu trvalého pobytu a telefonní číslo.

Majitelé útulků uvádějí, že čtyři pětiny zaběhlých psů se hlavně ve velkých městech vracejí domů rychle, i v řádu hodin. „Pracovníci projdou soukromé registry, těch je asi sedm, zadají kód čipu do vyhledávače. Vstupovat do jednotné databáze by jim ale ušetřilo práci,“ uzavřela Tichá.