Hlavní obsah

Čeká se na tragédii? Malé drony nikdo nekontroluje

Právo, Jiří Novotný

V Česku se jako houby po dešti množí malá bezpilotní letadla, tzv. drony. Ty, jež jsou určeny ke komerčnímu využití, podléhají poměrně přísným pravidlům. Lety modelů sloužících ke sportovnímu či rekreačnímu vyžití nebo jako hračka však nikdo nekontroluje a majitele neeviduje. V době rostoucích aktů terorismu nebo i různých pomatenců však mohou představovat netušené nebezpečí pro lidi.

Foto: AČR

Ilustrační foto

Článek

„Pro tyto drony o hmotnosti do dvaceti kilogramů platí pouze požadavek, aby nikoho neohrožovaly,“ potvrdil Právu mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Petr Navrátil. Jak to chce zajistit, neuvedl.

Bezpilotní letadélka si lze v hračkářství či přes internet pořídit v ceně od několika stovek až do desítek tisíc. Ovládána jsou po celou dobu letu pomocí vysílače. Podle posledního doplňku ke směrnici pro provoz bezpilotních letadel, který ÚCL vydal loni v prosinci, musí být drony pro hru či sportovní vyžití vypouštěny maximálně do výše 100 metrů a tak, aby se ocitaly nanejvýš 100 metrů od nejbližšího objektu a 50 metrů od jiné osoby.

„Ten, kdo dron za letu ovládá, s ním navíc musí být v neustálém vizuálním kontaktu. V praxi to znamená vzdálenost do 300 metrů,“ informoval Navrátil. Podle těchto předpisů, které v Česku platí od roku 2012, se také žádné drony bez povolení ÚCL či Řízení letového provozu nesmějí přibližovat na méně než 5500 metrů k letištím ani k zakázaným vzdušným prostorům nad průmyslovými a vojenskými objekty.

Jak ale případné narušení odhalit, když na dronech pro sportovní či rekreační účely nemusí být uvedeno nic, co by identifikovalo vlastníka? I tyto „drony na hraní“ jsou často vybavovány kamerami. Pokud jejich vlastníci použijí pořízené snímky či filmy jen ke své osobní potřebě, nedopustí se žádného přestupku. Jakmile by to ale například umístili na web např. k propagaci své firmy, hrozil by jim už od ÚCL postih.

O povinnostech nemá laik většinou tušení

Za porušení předpisů hrozí majiteli dronu pokuta až pět miliónů korun. „Řešili jsme už desítky případů na základě podnětů občanů a udělili celkem deset pokut v řádu desítek tisíc korun,“ sdělil Právu vedoucí referátu bezpilotních systémů ÚCL David Balhar.

Na otázku, jestli jsou se zmíněnými povinnostmi lidé při pořizování malého dronu k rekreačním či soukromým účelům seznamováni, však Balhar odpověděl: „Předpisy nic takového nestanoví a laická veřejnost nemá většinou ponětí, že tu jsou nějaká pravidla pro provoz dronů. S těmi se lze seznámit na našem webu či na stránkách Asociace výrobců bezpilotních systémů, která už v ČR vznikla.“

Ministerstvo dopravy teď ve spolupráci s ÚCL chystá novelu zákona o civilním letectví, která bude reagovat na aktuální vývoj v této oblasti a povinnosti pro provoz dronů zpřesní. Ani v této novele se ovšem s evidencí malých dronů a nějakým školením pro jejich nekomerční uživatele nepočítá.

Zatím dvanáct licencí

„Státní správa zatím nedospěla k závěru, že by to bylo třeba více regulovat. Plánujeme v té věci alespoň schůzku s představiteli firmy RMC Pelikán, která je největším tuzemským dovozcem těchto letadel. Požádáme, aby distributor k návodu o užití dronu přikládal i informaci o platné legislativě,“ uvedl Navrátil.

Povinná evidence platí v ČR jenom pro profesionální drony, určené ke komerčním účelům. Ty lze provozovat pouze s licencí, kterou vydává Úřad pro civilní letectví, a nesmějí být používány osobou, jež není u tohoto úřadu evidována.

„Licencí jsme už udělili dvanáct. Udělení licence předchází povolení k leteckým činnostem, prováděným bezpilotními letadly. Toto povolení jsme dosud dali osmdesáti dronům a dalších 250 žádostí je v řešení,“ upřesnil Balhlar.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám