Článek
Hlavním účelem služeb podléhajících registraci musí podle rady být poskytování pořadů široké veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání. Třeba skrz platformy, jako jsou YouTube, Instagram, TikTok nebo třeba Facebook.
Youtuber nebo videoinfluencer musí být v podnikání dostatečně zběhlý a svým dosahem musí být schopen konkurovat televizím.
I proto velká vysílací rada nastavila kritéria tak, že musí jedna videonahrávka čítat aspoň 500 tisíc zhlédnutí za rok. A to na každé sociální síti či webu, kde je uveřejněna, zvlášť. Na jedné takové platformě musí zároveň digitální tvůrce uveřejnit nejméně 52 videí za rok.
Díky takové selekci by měly zůstat jen skutečně vlivné a velké kanály, nikoliv drobní tvůrci videoobsahu. A k tomu je nutné vydělat si ročně touto tvorbou aspoň 50 tisíc korun.
Opatření se tak nebude vztahovat na školy, výzkumné nebo mimoškolní vzdělávací instituce stejně jako kulturní instituce nebo instituce veřejné správy. Ti si videi nevydělávají.
Rada vyhledá digitální tvůrce sama
Nejednoznačnost byla loni na podzim předmětem kritiky od mediálních expertů, ale i ze strany ministra kultury Martina Baxy (ODS). Rada tehdy reagovala na evropskou směrnici, která usiluje o ochranu dětí na internetu a stanovuje pravidla pro šíření obchodních sdělení kvůli ochraně spotřebitelů.
Od května 2025 nabývá účinnosti velká mediální novela, která upravuje úřední evidenci digitálních tvůrců tak, že už se nebudou muset aktivně hlásit do rejstříku vysílací rady, ale ta je bude sama vyhledávat a vyhodnocovat splnění parametrů pro evidenci.
Parametry chce rada pravidelně vyhodnocovat a případně upravovat.
Evidence je bezplatná, na tvůrce si ale může u dozorové rady kdokoliv stěžovat.
