Byli vězněni v koncentrácích, jejich díla jsou nyní vystavena v Kendeho vile

Prvním z vystavovaných autorů je Karel Fleischmann, budějovický lékař, básník a výtvarník židovského původu. „Tvořil v koncentračním táboře Terezín, kde svá díla také ukryl a kde byla následně objevena. V roce 1944 byl zavražděn v Osvětimi v plynové komoře,“ řekl Tomáš Trantina, ředitel pobočky Paměť národa Jižní Čechy.

Druhým výtvarníkem je Otta Matoušek, bývalý legionář a prvorepublikový důstojník vězněný v nacistických koncentračních táborech. „Otta Matoušek válku přežil a prostřednictvím svých grafik přinášel důležitá svědectví o hrůzách koncentračních táborů,“ dodal Trantina s tím, že k vidění je celkem dvacet obrazů.

Výtvarníci nebyli budějovickými rodáky, přesto se České Budějovice staly na řadu let jejich domovem. „Proto jsme se rozhodli jejich unikátní díla připomenout na výstavě. Osm desetiletí od konce druhé světové války by se mohlo zdát, že jejich odkaz není aktuální. Evropské události posledních let nás ale stále přesvědčují o opaku,“ zdůraznil Trantina.

Kendeho vile v českobudějovické Otakarově ulici přezdívají budějovičtí rodáci tajemná vila v zahradě. Dům z roku 1920 byl totiž pro veřejnost zpřístupněn až loni, kdy ji od soukromého vlastníka koupilo město České Budějovice. Do té doby se do domu s velmi krutým osudem veřejnost neměla možnost podívat.

Průvodce Milan Binder bydlel jako malý kluk kousek od vily. „Já jsem téměř denně chodil kolem ní a už od mala mě fascinovala. Pro mě to byla tajemná vila v zahradě. Nikdy jsem ale neměl odvahu se přijít podívat blíž. Teď tu provázím a musím říct, že vila je nádherná, ale bydlet bych tu nechtěl. Něco mi tu vysává energii. Určitě je to ten pohnutý osud, protože tahle vila bohužel nikdy nikomu štěstí nepřinesla,“ svěřil se při otevření vily.

Vila je vzácná hlavně dochovaným honosným interiérem. Ve třípatrovém domě se zachovala torza originálního schodiště i ozdobné zábradlí. Vilu nechal postavit Viktor Konrad, později ji získal židovský podnikatel Josef Kohn, který si změnil příjmení na Kende.

Členové Kendeho rodiny skončili v koncentračních táborech. Holokaust přežil pouze nejstarší syn, těžce fyzicky postižený hudební skladatel Rudolf Kende. Vilu zabrali nacisté, kteří si tu zřídili sídlo bezpečnostní služby Sicherheitspolizei SD. Během protektorátu Čechy a Morava tu sídlila též Kriminalpolizei, která ve sklepení domu zřídila tři vazební cely.

Ve vile jsou dodnes zachovány jejich hlavní rysy – dveře bez klik a okénka na jídlo. Vězněni tu byli například mlynáři za nedovolené mletí mouky či hospodáři a řezníci za nedovolené porážky dobytka.

Kendeho vila je otevřena vždy v úterý a ve čtvrtek, kdy lze výstavu Jako by to ani nebylo na Zemi zhlédnout.