Článek
„Nejpravděpodobnější je, že prezident vetuje zákon o médiích veřejné služby. Už deklaroval, že se mu návrh nelíbí. Veto by, myslím, přišlo, i kdyby nebyl s vládou ve sporu,“ řekl Novinkám politolog Josef Mlejnek, který působí v Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.
Prezident návrh, který má financování České televize a Českého rozhlasu převést pod státní rozpočet, kritizoval opakovaně.
„Je třeba sledovat všechny kroky, které bude dělat vláda, pokud jde o financování veřejnoprávních médií, abychom se nedostali do toho, aby byla závislá na vůli vlády,“ avizoval v dubnu.
Prezident při odmítnutí zákona může prezentovat své postoje, moc těžkou hlavu si ale vláda z jeho vet dělat nemusí, upozornil Mlejnek. Na přehlasování koalice potřebuje hlasy 101 poslanců, které bezpečně má, a většina vetovaných zákonů tak nakonec navzdory odporu prezidenta vejde v platnost. Jistý zádrhel to ale přece jen je.
„Je to pro ně zdržení, musí se tím zabývat a minimálně jeden den nebo i dva ve Sněmovně neudělají nic jiného,“ popsal Mlejnek.
Politolog Michal Malý, který též působí v Institutu na UK, se domnívá, že prezident by k vetování mediálního zákona sáhl teprve tehdy, pokud vláda neobjasní, kde státní pokladna vezme potřebné miliardy na provoz televize a rozhlasu. „Kdyby to zkrátka evokovalo, že se zruší poplatky, a kasa zůstane prázdná,“ uvedl.
Rekord v počtu vet drží Klaus
Za pravděpodobné Malý považuje také vetování poslanecké předlohy, která má za cíl zmírnit tzv. lex Babiš. Namísto plošného zákazu pobírání dotací firmami členů vlády by se zákaz podle návrhu omezil pouze na ministerstva a jejich šéfy. Jednotlivé úřady by pak nesměly vyplácet dotace společnostem svých ministrů.
„Veta Petra Pavla bývají spojována s ekonomikou a hospodařením státu, takže bych čekal případná veta také v této oblasti. Může se to týkat již rozpočtu na příští rok, pakliže strukturální deficit bude obrovský,“ odhadl.
Rozpočet na rok 2027 vláda aktuálně připravuje, Sněmovně ho musí předložit nejpozději do konce září.
Podle Mlejnka v úvahu přichází i veto u nového služebního zákona, který podle kritiků umožní politikům snáze dosazovat na úřady loajální osoby. Ten aktuálně čeká na projednání v Senátu.
Odborníci se nicméně shodují, že prezident pravděpodobně nebude k vetu sahat příliš často. „Vláda by ho pak obviňovala, že jim hází klacky pod nohy. Má to smysl u zákonů, u kterých prezident ukazuje politické přesvědčení,“ doplnil Mlejnek.
„Přijde mi komické, jak o prezidentském vetu Petra Pavla hovoří hnutí ANO a zejména Motoristé. Takový Václav Klaus vetoval jak na běžícím páse a využíval to i Miloš Zeman. Babiš to zažil a Macinka u toho byl (za Václava Klause působil v hradní kanceláři - pozn. red.) a teď z toho dělají aktivismus,“ pozastavil se Malý.
Václav Klaus vetoval šest desítek zákonů za dvě funkční období a byl v tomto směru nejpilnější z českých prezidentů.
Prezidentská veta
Václav Havel (1993-2003)
První prezident samostatné ČR používal své právo vrátit zákon sporadicky. V prvních pěti letech, tedy od roku 1993 do roku 1998, vetoval devět zákonů a poslanci ho čtyřikrát přehlasovali. V druhém funkčním období Havel vrátil 16 zákonů a vždy byl přehlasován.
Václav Klaus (2003-2013)
Vrátil poslancům 63 zákonů, ve většině případů ale Sněmovna veto přehlasovala. Prezident uspěl v 11 případech (a jednou mu dal za pravdu Ústavní soud). Z toho sedmkrát poslanci o vetu vůbec nehlasovali, protože Klaus vrátil zákony krátce před koncem volebního období Sněmovny, která o zákonu už nestihla hlasovat v původním složení, a zákony tak nevstoupily v platnost. Více zákonů, 32, vrátil Klaus během prvních pěti let na Hradě, do kterých spadá i na veta rekordní rok 2006, kdy poslal zpátky do Sněmovny 12 norem. Několik zákonů Klaus nevetoval, ale ani nepodepsal, takže vstoupily v platnost i bez jeho potvrzení.
Miloš Zeman (2013-2023)
Vetoval deset zákonů. Uspěl jednou, a to hned v květnu 2013, když vetoval novelu o odpadech, která kvůli administrativnímu nedopatření v Senátem přijaté verzi obsahovala pozměňovací návrh, který ale Sněmovna neschválila. Jednou své veto Zeman přehodnotil, když koncem roku 2020 vetoval daňový balíček. Později ale řekl, že vládní daňový balíček nepodepíše, ale ani nevetuje. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona.
Petr Pavel (2023-do současnosti)
Vetoval novelu zákona, podle které by soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími a byl Sněmovnou přehlasován. Vetoval rovněž spornou novelu zákona o platech politiků a dalších veřejných funkcionářů, včetně soudců, také v tomto případě Sněmovna prezidenta přehlasovala. Naposledy Pavel vetoval novelu, která má změnit zákony upravující sestavování veřejných rozpočtů.
(zdroj: ČTK)
