Článek
„Jsme svědky toho, že se významně otevírají stavidla propojení byznysu s politikou. Někdy se situace Andreje Babiše přirovnává k Donaldu Trumpovi, který ve druhém funkčním období výrazně zbohatl,“ popsal Novinkám Michal Malý, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Existuje několik zákonů, které svým obsahem přímo pomáhají společnostem spojeným s premiérem Babišem,“ sdělil právník Kryštof Doležal z protikorupční nevládní organizace Transparency International. Jde například o chystaný zákon o předkupním právu na zemědělskou půdu, který by vyhovoval koncernu Agrofert, nebo daňové zvýhodnění zdravotnických preventivních programů, z nichž by profitovaly kliniky spadající pod SynBiol.
Premiér sice vložil firmy z koncernu Agrofert do svěřenského fondu, stále však trvají pochybnosti o tom, zda tím vyhověl českým i evropským zákonům. Evropští žalobci už dokonce kvůli vyplácení dotací Agrofertu a možnému trvajícímu střetu zájmů předsedy vlády zahájili trestní řízení. Společnost SynBiol, která kromě jiného podniká právě ve zdravotnictví, Babiš stále vlastní.
Předkupní právo
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) navrhuje, aby přednostní právo koupit pozemky dostali ti, kdo na nich hospodaří. Změna by se dotkla 1,8 milionu vlastníků zemědělské půdy v Česku, kteří by byli omezeni v nakládání se svým majetkem.
„Předkupní právo vytváří bariéru vstupu na trh zejména pro menší subjekty,“ uvedl ekonom Liberálního institutu Jakub Kuneš. Velcí pachtýři, tedy ti, kdo si půdu pronajímají a hospodaří na ní, budou podle něj naopak ve výhodě.
„Z navrhované úpravy předkupního práva budou profitovat zejména velké zemědělské podniky, jako je právě i Agrofert,“ souhlasí Doležal.
I proto záměr kritizují zástupci menších farmářů, například Asociace samostatných zemědělců. Ministerstvo plánuje předložit návrh na začátku příštího roku, zákon by pak mohl platit od roku 2028.
Dotace potravinářům
Důležitá je podle Doležala také celá řada přijatých či chystaných vládních nařízení, která ovlivňují dotační politiku. „To se navíc netýká pouze české, ale i evropské úrovně, kdy Česká republika opětovně prosazuje podporu zejména velkých zemědělských celků na úkor malých zemědělců. Tuto pozici s ohledem na zjevný střet zájmů premiéra Babiše nelze považovat za náhodnou,“ popsal.
Koncem ledna Babišova vláda rozhodla o tom, že dá více peněz do dotačních programů, z nichž v minulosti těžily velké holdingy včetně Agrofertu. Na zemědělské dotace přidala v porovnání s původním návrhem kabinetu Petra Fialy (ODS) 800 milionů korun.
Zásadní změnou je návrat dotačního programu s názvem Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu. Vláda na něj vyčlenila 250 milionů korun. Kabinet krok obhajoval tím, že jde o důležité investice, které pomohou zvýšit přidanou hodnotu v zemědělství. Součástí Agrofertu je přitom celá řada výrobců, například mlékárny Olma a Hlinsko, Kostelecké uzeniny či Vodňanská drůbež.