Bezdomovec se psem do noclehárny nesmí. Využít může iglú

Zadarmo se dá vyspat v Kolíně ve speciálním iglú, v Mladé Boleslavi zase ve vojenském stanu s kamny uprostřed. A pravidla jsou benevolentnější. „Na alkohol je tu nikdo netestuje, ale nesmějí být agresivní. Jinak je vyhodím,“ řekl razantně urostlý správce stanu postaveného v areálu sběrného dvora pod mladoboleslavským hradem.

Kolem 19. hodiny už byl stan skoro zaplněný, někdo už pospával na plastových lehátkách, další lidé se spolu bavili kolem hřejících kamínek, uvařili si čaj a klábosili. „Už je tu patnáct stupňů, venku už se teď být nedá,“ mínil jeden z bezdomovců Lukáš.

Ještě nedávno pobýval v Poděbradech nebo Nymburku. „Brácha tam měl barák, chvíli jsem bydlel u něj, ale pak ho prodal, tak už to nešlo. Spal jsem v Poděbradech u jezera, kecal jsem s rybáři, spal jsem i u Labe, ale teď už je na to moc zima,“ připouštěl Lukáš. „Tady táboříme, je tu stan, oheň, večer probereme všechno možné a pak se spí,“ smál se muž, který podle svých slov nemůže sehnat práci kvůli zdravotnímu hendikepu.

Osudy mají různé, ale v mnohém mají podobné rysy. Nemají doklady, práci buď neshánějí, nebo jim ji nechce nikdo dát. „Kam mám jít? Na Slovensko se nemám kam vrátit, rodiče jsou na hřbitově, tam mi nikdo místo nedrží,“ krčil rameny starší Slovák. Mladší Luboš má snad lepší vyhlídky. „Převezla mě sem agentura na práci, po pár letech mě teď ale v listopadu vyhodili a jinou práci jsem nesehnal, všude mi řekli, že až v novém roce,“ říkal Luboš, pak se ujal sekyrky, aby naštípal dříví do kamen.

Stan provozuje město jako alternativu pro středisko Naděje. Kapacitu má kolem dvaceti lidí, v těchto dnech jich tady bývá kolem dvanácti. „Obvykle noc proběhne v klidu, jen občas, když přijde někdo pod vlivem drog, tak to je horší,“ dodal správce. Čas od času se tady také objeví hlídka městské policie.

Obdobnou variantu k ubytovně mají bezdomovci i v Kolíně. Na dvoře městské ubytovny v Polepské ulici jsou postavena čtyři iglú, tunely z tepelněizolační pěny a fólie. „Jsou celkem levná na pořízení a snadná na dezinfekci a údržbu. Na ubytovnu nemohou lidé pod vlivem alkoholu a ani se psem nebo s kočkou, tak tohle je přesně pro ně. Právě lidé se psem tady často nocují,“ řekl Právu místostarosta Kolína Michal Najbrt (Změna pro Kolín).

Menší iglú vyjde městskou kasu na 3100 korun, větší, kam se vejdou buď dva lidé, nebo člověk se zvířetem, vychází na 3600 korun. Za zimu se tu vystřídá dvacet až třicet lidí. „Přicházejí, když už je opravdu velký mráz, jinak jsou zvyklí na nějaké své doupě a pelíšek venku,“ dodával místostarosta.

Teplem vlastního těla si iglú vyhřejí. Když je venku pět pod nulou, uvnitř se udrží teplota kolem deset nad bodem mrazu. Město však chce během příštího roku v suterénu ubytovny zřídit ještě noclehárnu. Ta by měla mít kapacitu kolem dvaceti lidí, zvlášť bude místnost pro muže a pro ženy. Vznikne i sociální zázemí.