Hlavní obsah

Bečvu nemusel otrávit kyanid, zaznělo před vyšetřovací komisí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Prvních šest hostů – svědků ekologické katastrofy na Bečvě – si v pondělí ve Zlíně vyslechli členové sněmovní vyšetřovací komise zabývající se loňskou zářijovou havárií v úseku mezi Valašským Meziříčím a Přerovem, při které zahynulo více než čtyřicet tun ryb. Někteří mluvili o tom, že řeka vůbec nemusela být otrávena kyanidem, jak se uvádí. Poleptání ryb tomu prý neodpovídá.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Členové sněmovní vyšetřovací komise chtějí především zjistit, proč při havárii na Bečvě selhalo vyšetřování příčiny otravy řeky.

Článek

Poslanci se snaží zjistit, zda k reakcím na takové události nejsou potřebné úpravy zákonů. „Bohužel jsme se dnes (v pondělí) dozvěděli spoustu negativních informací o tom, že ne všechno po havárii probíhalo tak, jak bychom si představovali. Je potřeba upravit některé legislativní procesy, aby, pokud dojde v Česku k další podobné havárii, byl proces šetření havárie rychlejší, pružnější. Vyhodnocování v řádech dnů až týdnů je dlouhá doba,“ sdělila předsedkyně vyšetřovací komise Marie Pěnčíková (KSČM). Na mysli měla například úpravy vodního zákona.

Nemáme zmapováno, kolik výpustí do jednotlivých řek vtéká z různých průmyslových areálů
Markéta Pekarová-Adamová (TOP 09)

Podle poslankyně Aleny Gajdůškové (ČSSD) chybí v případě podobných katastrof spolupráce jednotlivých složek státu. „Integrovaný záchranný systém má určitý mustr koordinace při řešení krizových situací. Totéž je potřeba udělat pro ekologické havárie. V případě Bečvy každá složka fungovala, jak nejlépe uměla, ale chyběla tam koordinace,“ řekla Gajdůšková. I tento problém se tak objeví v návrhu legislativních úprav vyšetřovací komise.

Foto: Stanislav Pernický (Český rybářský svaz)

Kyanid zabil v Bečvě desítky tun ryb

„Velmi zajímavá informace byla, že nemáme zmapováno, kolik výpustí do jednotlivých řek vtéká z různých průmyslových areálů. Je to jeden z problémů, který bychom měli řešit. Mít větší zmapovanost, kde a jaké výpusti jsou,“ doplnila Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Obce ani stát podle členů komise podrobně neevidují jednotlivé výpusti do řek.

Proč selhala státní správa

Podle poslance Petra Gazdíka (STAN) není úkolem vyšetřovací komise zjistit viníka. „Nemáme nahradit orgány činné v trestním řízení. Máme zjistit, proč fatálním způsobem selhaly orgány státní správy, a to Česká inspekce životního prostředí ČR, vodoprávní úřad, Policie ČR, případně státní zastupitelství,“ sdělil Gazdík. Uvedl také že část hostů mluvila o tom, že není vůbec jisté, že řeku otrávily kyanidy.

„Zaznělo zcela jasně, že vůbec není jisté, a ani mrtvé ryby nejevily známky toho, že to musel být kyanid. Někteří mluví o tom, že cítili pach chlornanu sodného. Že se mohl někdo snažit zneutralizovat ty kyanidy právě chlornanem.”

Foto: archiv Stanislav Pernický

V neděli 20. září 2020 zahubil v Bečvě kyanid a další chemické látky více než čtyřicet tun ryb.

„Podle našich hostů byla teorie s kyanidem mírně zpochybněna, protože u některých (rybářů vytahujících mrtvé ryby z řeky v den havárie) došlo k poleptání. Což kyanidy nedělají,“ poznamenal poslanec Jaroslav Holík (SPD).

Ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám