Článek
Bizarní nehodou ze srpna 2020 se přitom konstituční tribunál zabýval už podruhé. Liberecký krajský soud totiž rozhodl, že dvojice nemá nárok na finanční satisfakci za opravu auta a leknutí při nehodě, neboť balík se nemohl rozkutálet ze svahu jen tak ,čili pohnul se zásahem neznámé síly, člověka či zvířete.
Jenže dvojice uspěla u Ústavního soudu a liberecký soud napodruhé otočil. S vinou za nehodu ukázal na farmáře. Umisťování balíků na svahu označil za riziko. Oplocení mezi loukou a silnicí nepovažoval za adekvátní opatření k zachycení velkého a těžkého balíku. Dostatečnou prevencí nebylo ani otočení balíku proti svahu. Pozemek byl navíc volně přístupný.
Tentokrát se na Ústavní soud obrátil farmář, který měl za to, že justice klade na bezpečné umístění balíků nesplnitelné požadavky. Úvahy libereckého soudu označil za odtržené od reality a nedosažitelné. Ve stížnosti tak tepal soud například za návrh, že balíky mohl odvézt z prudkého svahu do méně svažité části. To farmář označil za nereálné a odtržené od zemědělské praxe.
Senát se soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm ale neměl pro farmáře pochopení. „Civilní soudy svá rozhodnutí řádně odůvodnily a uvedly, jaké skutečnosti mají za zjištěné, jakými úvahami se při rozhodování řídily a které předpisy aplikovaly. Přijatým závěrům nelze z ústavního hlediska nic vytknout,“ stojí v rozhodnutí, které soud v těchto dnech zveřejnil.
„Namítá-li stěžovatel, že požadavky krajského soudu jsou nepřiměřené a neodpovídají běžné zemědělské praxi, lze uvést, že tyto závěry neodporují pravidlům logiky. Posouzení daných opatření je spíše otázkou vhodné organizace práce a provozního zajištění než nesplnitelných technických nároků,“ vzkázal pak Přibáň nespokojenému farmáři.
