Babišovo štvaní proti Ukrajincům je plné mýtů a nepravd

V nedělní Partii Terezie Tománkové 22. června se Babiš pokoušel rétoriku vůči uprchlíkům mírnit. „Máme tady Ukrajince, kteří přišli před válkou, a my je strašně potřebujeme, ale potřebujeme i ty, kteří přišli po válce. Agrofert zaměstnává 1600 Ukrajinců,“ řekl například.

„Já popisuju ten stav tý společnosti a nikoho neštvu. To, co píšou Novinky a tak, to je jenom manipulace a vy to přebíráte, protože nevíte, co jsem řekl na tom mítinku,“ uvedl v nedělní Partii Babiš a opět se přitom dopustil nepravdy.

Předseda ANO odkazoval na článek Novinek „Babiš ztratil zábrany a nepokrytě štve voliče proti Ukrajincům“. O žádnou manipulaci se však nejednalo, článek nevycházel z žádných výroků na mítinku, nýbrž z videa, které sám Babiš zveřejnil a stále je ke zhlédnutí na jeho sociálních sítích.

Video z 11. června nazval „Podpora má jít českým rodinám“. Níže přinášíme ověření faktů u klíčových výroků, které v něm zazněly.

Žádný takový legislativní návrh ministerstvo práce a sociálních věcí nepřipravuje a v žádné podobě neexistuje, potvrdil Novinkám mluvčí resortu Jakub Augusta. Ukrajinští uprchlíci nemají na rodičovský příspěvek nárok.

Jurečka skutečně už v roce 2023 hovořil o tom, že by uprchlíci mohli vstoupit do systému českých dávek. Loni zopakoval, že by se tak mohlo stát v první polovině letošního roku. To by však znamenalo, že se přestane vyplácet humanitární dávka, která je určená právě pro uprchlíky z Ukrajiny. Ta se však dodnes lidem s dočasnou ochranou vyplácí. Například pro dítě je 3490 korun měsíčně.

„O rodičovské jsem pro ukrajinské pracující matky hovořil jako o možnosti v budoucnu. Tedy ne pro všechny, ale pro ty, co u nás již nějakou dobu pracují, odvádějí daně a sociální pojištění,“ zdůraznil pro Novinky Jurečka. Dodal, že už dnes mají ukrajinské pracující matky nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

Rodičovský příspěvek zvýšil kabinet Petra Fialy (ODS) ze 300 na 350 tisíc korun za tři roky na jedno dítě, na vícerčata vzrostl ze 450 na 525 tisíc korun. Češi ve finanční tísni mohou také žádat o další dávky a příspěvky, například přídavek na dítě.

Babiš se tímto výrokem vymezuje vůči statistice ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které ukrajinští uprchlíci od třetího kvartálu roku 2023 do českého státního rozpočtu více peněz přispívají, než kolik z něj čerpají. Ekonomický přínos uprchlíků se přitom podle údajů neustále zvyšuje. V prvním kvartálu letošního roku uprchlíci přispěli částkou 6,9 miliardy korun, čerpali jen 3,8 miliardy korun. Podle údajů ministerstva vnitra je dnes v Česku přes 370 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.

Babiš naznačuje, že tyto údaje nejsou pravdivé, a poukazem na státní pojištěnce budí dojem, že ministerstvo do statistiky nezapočítává například náklady státu na platbu pojistného za děti, studenty či pečující osoby.

Novinky však mají k dispozici metodiku, kterou MPSV náklady a příjmy počítá. „V bilanci figurují výdaje na nouzové ubytování, humanitární dávku, náklady na školství či úhradu pojistného, ale i na podporu zaměstnanosti, dotací na projekty, platy relevantních zaměstnanců, krizovou telefonickou pomoc, léky nebo humanitární pomoc poskytovanou na území Ukrajiny, až například po odminování ukrajinských venkovských oblastí a revitalizace zemědělské plochy,“ uvádí se v něm. Pojistné je tedy zahrnuto.

Navzdory tomuto Babišovu tvrzení není zcela jasné, jak by hnutí ANO k uprchlíkům po konci války přistupovalo. Kupříkladu první místopředseda ANO Karel Havlíček v rozhovoru pro Novinky v březnu na otázku, zda by tu měli uprchlíci zůstat i po válce, uvedl: „Pokud by tu chtěli zůstat, tak by měli pracovat, odvádět daně a nečerpat speciální benefity.“

I sám Babiš jen o pár dní později po zveřejnění videa, 17. června, na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně, prohlásil: „Jasně jsem řekl, že Ukrajinci, kteří po skončení války u nás budou pracovat, budou mít stejná práva a povinnosti jako naši občané, jsou vítáni. Ti, kteří ne, se musí vrátit domů.“

I ve zmíněné nedělní Partii Babiš řekl: „Je potřeba jim pomáhat, těm Ukrajincům. Já jen říkám, že když skončí válka, aby zkrátka ti, kteří u nás zůstanou, aby pracovali a měli stejné podmínky jako naši. Ne ti, kteří chodí a mají ty SUV a jsou bohatí a zneužívají ten náš systém.“

K tomu je třeba dodat, že v žádosti o humanitární dávku uprchlík uvádí i své příjmy. Doslova se na stránkách ministerstva práce uvádí: „Pokud máte dostatečné finanční prostředky na nákup jídla, hygienických potřeb a současně jste schopen uhradit náklady na bydlení, pak jste schopni si zabezpečit své životní potřeby, včetně ubytování. Proto není důvod o humanitární dávku žádat.“

Ekonomové a zástupci průmyslu jsou přesvědčeni o tom, že hromadný odchod ukrajinských uprchlíků by nebyl v zájmu v Česka. „Kdyby Ukrajinci ve větších počtech odešli, zastaví se v podstatě celé Česko,“ shrnul pro Novinky už dříve Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

„Řada z nich pracuje ve stavebnictví a průmyslu, ale velmi často jsou také v nemocnicích nebo sociálních službách. Obrovská část nemocnic nebo domovů důchodců by pak neměla pomocný personál,“ popsal Prouza. Například v lázeňství hrají klíčovou roli v pomocných profesích jako úklid pokojů či mytí nádobí. Podle Eduarda Bláhy, prezidenta Svazu léčebných lázní, tvoří až pětinu personálu.

To přiznal v neděli i sám Babiš svým výrokem, že „Ukrajince strašně potřebujeme“.

Sám Jurečka pro Novinky uvedl, že výrok s takovým obsahem nikdy neřekl.

Ten, kdo není občanem Evropské unie a chce v Česku získat občanství, musí mít v tuzemsku trvalý pobyt alespoň pět let. Existují ale výjimky, podmínka pětiletého trvalého pobytu neplatí například pro ty, kteří se narodili na území ČR nebo jsou azylanty. To však ukrajinští uprchlíci, kteří u nás mají status držitelů dočasné ochrany, nejsou.

Cesta uprchlíků k trvalému pobytu je přitom komplikovaná. Mohou jej získat přes takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt, zavedený letos. Ten držiteli zajistí, že bude moci v Česku strávit dalších pět let a po určité době požádat o pobyt trvalý. Žadatelé o zvláštní dlouhodobý pobyt však budou muset splnit přísné podmínky, kromě jiného vydělávat ročně 440 tisíc korun hrubého. Že by automaticky získávaly občanství matky s dětmi, se neplánuje.