Hlavní obsah

Babiš mění plány s ČT a ČRo. K radosti na Letné ale není důvod

Budoucnost České televize a rozhlasu bude zřejmě jiná, než ji navrhl ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Premiér Andrej Babiš (ANO) chce představit nový plán na zrušení mediálních poplatků. Zahrnovat by mohl dobrovolné dary nebo mimorozpočtové financování. Možností, jak systém nastavit, je ale celá řada, a je otázkou, zda odpůrce současných plánů uklidní.

Foto: Michal Šula, Novinky

Premiér Andrej Babiš (ANO)

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Premiér Babiš po vlně odporu proti zrušení mediálních poplatků a jejich nahrazení financováním z rozpočtu zvažuje alternativní modely.
  • Koaliční politici včetně premiéra odmítají, aby financování veřejnoprávních médií šlo z rozpočtu, ze speciální daně nebo z poplatků.
  • Jako inspirace se zmiňují skandinávské modely, ale politici neupřesňují, který konkrétní systém mají na mysli.
Článek

„Vůbec nevíme, co má být podstatou nového návrhu, tak je otázka, nakolik můžeme být optimističtí,“ řekla Novinkám Klára Smejkal z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity.

Koaliční politici včetně premiéra v posledních dnech hovoří o změnách zákona, který v noci z 23. na 24. října ve Sněmovně prošel prvním čtením a vyvolal vlnu odporu. V pondělí možné varianty diskutovala koaliční rada. „Premiér s ministryní financí projednají návrhy technického řešení a zveřejníme to v lednu,“ řekl Novinkám šéf poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný.

„Babiš se lekl reakce lidí. Zároveň podpora hnutí ANO v průzkumech klesá k 30 procentům. Aby zachoval klid, pokusí se přijít s nějakou pseudokompromisní variantou,“ popsal pro Novinky politolog Michal Malý z Univerzity Karlovy. Očekávání nějakých významných změn a ústupků ze strany vlády ale podle něj nejsou na místě.

Ani rozpočet, ani daň, ani poplatky

Jak konkrétně by mohl systém vypadat, zatím není jasné. „Chci přijít s nějakým návrhem, že peníze nepůjdou přímo z rozpočtu a musí to být předvídatelné a neměnné,“ řekl Babiš na konci října v TV Nova.

Současný návrh z Klempířova pera počítá s platbami pro média ze státní kasy. Částku by pevně určil zákon a rostla by o deset procent v okamžiku, kdy by se nakumulovala inflace vyšší než deset procentních bodů. Peníze by šly z rozpočtu ministerstva kultury.

Koaliční SPD ale zároveň odmítá, aby se kvůli zrušení mediálních poplatků zvýšily daně. Jak upozornil mediální analytik Filip Rožánek, není tak úplně jasné, kde by se peníze vzaly – když nemají být z rozpočtu, ze speciální daně ani z poplatků.

„Informace, že to nebude ze státního rozpočtu, může znamenat jakýsi mezikrok. Že to bude vypočtené třeba na základě výběru daní a bude pevně stanovené tak, aby to bylo dlouhodobě předvídatelné,“ popsal Rožánek.

Skandinávský model, ale jaký?

Na financování veřejnoprávních médií přímo z rozpočtu, jak navrhuje zákon ležící ve Sněmovně, kritikům vadí riziko politického tlaku. Dále pak to, že navrhované částky jsou asi o pětinu nižší než objem peněz, který nyní ČT a ČRo získávají z poplatků, a tvrdě nastavený valorizační mechanismus.

Jednou z možných variant je, aby pevnou částku nahradil podíl z vybraných daní. To prosazuje místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO). Částka by se vypočítávala podle dat z předchozího roku.

„Vývoj ekonomiky (třeba vyšší inflace, pozn. red.) se tak projeví v rozpočtu médií až zpětně,“ označil Rožánek zásadní nevýhodu této varianty. Podle expertky Smejkal ale takový systém na změny v ekonomice pořád reaguje lépe než mechanismus navrhovaný Klempířem.

Zároveň se Babiš i další politici s oblibou odvolávají na „skandinávský model“, jenže není jasné, který mají na mysli.

V Norsku a Dánsku jdou médiím peníze z rozpočtu, financování ale mají vždy vyjednané na několik let dopředu. Systém je podle Smejkal funkční tam, kde se politici dokáží na výši příspěvku dohodnout. Jinde ale může být potřeba politické shody problém.

Ve Švédsku a Finsku vybírají zvláštní daň, která putuje do speciálního mimorozpočtového fondu a z něj pak médiím. „Tam je mnohem větší nárazníková zóna mezi politiky a financováním médií veřejné služby. Na vybrané prostředky nesmí vůbec sahat a musí to být použito jen daný účel,“ popsala Smejkal.

Dál platit dobrovolně

Obecně je podle Rožánka zásadní, aby bylo financování předvídatelné a umožnilo médiím jejich hospodaření plánovat.

Vedle diskuzí o zahraničních modelech se ale z koalice ozývá, že by lidé mohli poplatky dál platit dobrovolně. „Tam je spousta ďáblů skrytých v detailu,“ myslí si Rožánek. Dobrovolné dary by podle něj znamenaly neúměrnou administrativní zátěž. Zároveň by vyšší dary mohly vzbudit podezření z ovlivňování médií – proto třeba Nacher mluví o tom, že by příspěvky měly být maximálně ve výši současných poplatků.

Projednávané zrušení mediálních poplatků provází už řadu měsíců hlasitý odpor opozice a části veřejnosti. V posledních týdnech se v českých městech konaly protesty. Další má proběhnout v neděli na pražské Letné, kam demonstranty svolal spolek Milion chvilek pro demokracii.

Výběr článků

Načítám