Babiš chce špičkové přístroje za desítky milionů, nemocnice je už dávno používají

„Pro mě je důležité, abych získal pro naše spoluobčany celotělový PET – ten tady nemáme – prevenci rakoviny a prevenci kardiovaskulárních chorob,“ řekl v pondělí Babiš.

Na dotaz Novinek ve čtvrtek v SMS připustil, že české nemocnice už výkonné a účinné PET/CT stroje mají a používají. „Dokážou samozřejmě také skenovat celé tělo, ale trvá to mnohem déle a nedokážeme přitom sledovat některé důležité parametry. I rozlišení u nich je nižší než u těch, které plánujeme nakoupit,“ dodal Babiš.

Vyšetření pozitronovou emisní tomografií se kombinuje s počítačovou tomografií (CT). Zatímco CT vyšetření využívá rentgenového záření a zobrazuje vnitřní orgány a tkáně, PET za pomoci malého množství radioaktivní látky vstříknuté do žíly sleduje, jak orgány, tkáně a jejich buňky fungují.

Podle dostupných statistik je v Česku k dispozici zhruba dvacítka těchto přístrojů. Vyšetření provádí například Nemocnice Pardubického kraje, která PET/CT pořídila za více než 65 milionů korun, ale například také pražská Všeobecná fakultní nemocnice (VFN). „Jde o přístroj se standardní délkou zorného pole, tedy 25 centimetrů. Vyšetřovat je s ním možné v celotělovém rozsahu, kdy se využívá posunu lůžka s pacientem,“ popsala mluvčí nemocnice Marie Heřmánková s tím, že ročně provedou asi 4300 těchto vyšetření.

PET mají i ve Fakultní nemocnici Plzeň. „Je jím možné vyšetřit celé tělo. Vyšetření ale probíhá postupně po částech nebo posouváním těla přístrojem. Ročně provedeme asi pět a půl tisíce těchto vyšetření,“ napsala Novinkám mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.

„Pacienta přístroj vyšetřuje od dolní čelisti do poloviny stehenní kosti. Je to možné rozšířit o hlavu a celé dolní končetiny, pokud je to potřeba,“ přiblížila současné vyšetřovací možnosti onkoložka Jana Prausová z II. lékařské fakulty UK.

Premiér Babiš ale zdůrazňuje, že přístroj, který má v úmyslu nakoupit, má zorné pole nad 100 centimetrů a také výrazně vyšší rozlišení kolem tří milimetrů. To znamená, že dokáže najednou zobrazit více než metr lidského těla bez nutnosti posouvat lehátko a je schopen rozlišit dva nádory, které jsou od sebe vzdálené tři milimetry a které by stávající přístroje pravděpodobně považovaly za jeden. „To přinese do vyšetřování rychlost a přesnost zatím v Česku nevídanou,“ řekl Babiš.

Podle Marie Heřmánkové „celotělové“ PET systémy, resp. PET s dlouhým zorným polem, skutečně zrychlují vyšetření, zpřesňují diagnostiku, snižují radiační zátěž pacientů a pracují s dalšími novými diagnostickými postupy. VFN podle ní o takový přístroj dlouhodobě usiluje, problémem ale je vysoká pořizovací cena.

Ačkoli premiér tvrdil, že celotělový PET poslouží prevenci, podle onkoložky Jany Prausové tomu tak není. Důvodem je fakt, že vystavuje pacienta radioaktivitě. „Podání radioaktivních látek může být různé, podle toho, na jaké konkrétní buňky se vyšetření zaměřuje, v onkologii se nejběžněji používá tzv. značená glukóza,“ dodala Prausová s tím, že vyšetření se používá pro stanovení stadia rakoviny a toho, jestli se šíří do jiných orgánů a tkání.

Na totéž upozornila také klinická onkoložka a hematoložka Petra Tesařová: „Je tam obrovská radiační zátěž, takže to vyšetření zvažujeme. Většinou ho používáme ke zmapování rozsahu nádoru před zahájením léčení a pak pro sledování účinku terapie v intervalech, které pacient snese…“

Podle Prausové by se na PET vyšetření měl v Česku dostat každý, když ho potřebuje. Bude-li ale přístrojů víc, čekací doby se zkrátí. Tesařová pak dodává, že delší čekání na vyšetření může posunout zahájení léčby.