Článek
„Tento týden mi zavolalo skryté telefonní číslo znovu, muž na druhé straně hovořil v angličtině s přízvukem. Řekl mi, že nezměnil názor a že mě zabije,“ uvedla Brodníčková. Neznámý člověk jí volá od poloviny srpna, někdy i několikrát denně. Nejdříve mluvil rusky, když ho v jednom hovoru vyzvala, zda by mohl svá slova zopakovat v angličtině, řekl jí: „Víš, co děláme, a zjistíš, co uděláme s tebou.“
Redaktorka věc nahlásila policii a společnost Borgis, pod níž spadají i Novinky, podala trestní oznámení. Na stránkách Novinek také vyšel článek, který na případ upozornil.
Toho si všiml i Daniel Sterzik, přezdívaný Vidlák, který se coby lídr hnutí Stačilo! neúspěšně ucházel v posledních sněmovních volbách o post poslance. „A co máme říkat my, Karolínko? My zase čelíme neustálému vyhrožování a lhaní od novinářů… Že by mi tě bylo líto, to nemohu říct,“ okomentoval Sterzik. Příspěvek uzavřel slovy: „PS… A neboj, za chvíli budeš čelit i anonymnímu vyhrožování v angličtině. Donald totiž také nikdy nespí.“
Komentář pod tento jeho příspěvek připojil i poslanec SPD Josef Nerušil. „Jen ať ochutná vlastní medicíny,“ napsal. Když se ho Novinky v prostorách Sněmovny dotázaly, co chtěl svým příspěvkem říct, odmítl se nejprve vyjadřovat.
„Reagoval jsem na pana Sterzika, nikoliv na vyhrožování paní Brodníčkové,“ řekl Nerušil nakonec. Z příspěvku je přitom zřejmé, že poznámku adresoval směrem k novinářce.
Josef Nerušil na zahájení předvolební kampaně hnutí SPD
Neúcta ke svobodě slova
„Bohužel tito lidé činí přesný opak toho, co očekáváme od demokratických politiků, tedy že takové výhružky odsoudí nejen u novinářů, ale u jakéhokoliv člověka,“ řekl Pavol Szalai, ředitel pražské pobočky Reportérů bez hranic.
„Vidím v tom všeobecnou neúctu ke svobodě slova a k médiím a zároveň určitou fascinaci násilím, což je pro toto prostředí velmi charakteristické,“ uvedl odborník na extremismus Jan Charvát.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura se ke slovům poslance Nerušila na dotaz Novinek nevyjádřil. Sterzik už v minulosti na redaktorku slovně útočil kvůli jejím článkům, což už tehdy řešila policie.
Snaží se novináře umlčet
„Vyhrožování novinářkám či novinářům kvůli jejich práci bývá někdy chápáno jako specifická forma cenzury. Běžné cenzurování spočívá v tom, že stát zákonem plošně omezí projevy na nějaké téma. Zde někdo někoho umlčuje bez pomoci zákona, na základě systematického zastrašování,“ popsal filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd ČR. Dodal, že podle výzkumů 35 procent zavražděných novinářů předem obdrželo výhružku.
V Česku se objevují i další závažné útoky na novinářky a novináře. Jeden z facebookových uživatelů pod příspěvkem Jindřicha Rajchla (PRO) vyzýval k zabití redaktorky Zuzany Černé. Od soudu za to letos dostal půlroční podmínku a peněžitý trest deset tisíc korun.
Na začátku října přitom zveřejnilo na čtyřicet šéfredaktorů českých médií výzvu všem politikům, aby odmítli násilí a zajistili svobodný přístup k informacím.
„Pokud jsou výhružky novinářům zveřejněny, je dobré sledovat, jakým způsobem na ně reagují autority, například vládní politici. Jestliže vyhrožování schvalují, může jít o varovný signál, neboť tím posouvají normu. Dávají najevo, že umlčování novinářů i tvrdými metodami je přípustné,“ upozornil Koblížek.
