Článek
Spor nakonec doputoval až k Nejvyššímu správnímu soudu, který se ve čtvrtek postavil na stranu advokátky v jejím sporu s Českou advokátní komorou a připomněl, že Candigliota výrok napsala bez vazby na své povolání a výpad proti starostovi ani nijak nesouvisel s její advokátní praxí.
Spor o to, zda a jak může advokátka komentovat různé dění, se rozhořel poté, co si výpadu na adresu tehdejšího starosty Pavla Dominika všimla advokátní komora. Ta přistoupila ke kárnému opatření, kdy sice advokátce za údajné ohrožení vážnosti a důstojnosti stavu neudělila žádný trest, ale chtěla po ní zaplatit osm tisíc korun jako náhradu kárného řízení.
Bezdůvodné přirovnání a ponížení
Žena se s tím nesmířila, spor opakovaně putoval k soudu, až nakonec pražský městský soud rozhodl, že skutečně porušila pravidla profesní etiky. „Advokáti nepochybně požívají právo na svobodu projevu, ten však nesmí být hanlivým či sprostým vyjádřením, které by s ohledem na užité výrazy neakceptovatelně zasahovalo do důstojnosti advokátního stavu,“ rozhodl městský soud.
„Bezdůvodné přirovnání jiného člověka k pohlavnímu orgánu činěnému veřejně a za účelem jeho ponížení, nelze považovat za slušné chování obecně, natož v případě advokáta, který je k důstojnému chování vázán stavovskými předpisy,“ doplnil soud.
Candigliota ale nesložila zbraně a podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. „Skutek, pro který byla shledána vinnou, se nestal v rámci výkonu advokacie. Jednalo se o čistě občanský projev, pro který jí nemohla kárná odpovědnost vzniknout,“ tvrdila s tím, že její komentář lze přirovnat k výroku „císař je nahý“.
NSS: Není tam vztah k advokacii
Senát Nejvyššího správního soudu v čele s Petrou Weissovou uznal, že předchozí konstrukce soudů spočívající v tom, že žena má neobvyklé příjmení, a proto ji lze snadno spojit s profesí advokátky, nemůže obstát. „I známý advokát totiž může jednat jako soukromá osoba či vystupovat bez vazby ke své advokátní profesi,“ připomněli soudci.
„Stěžovatelka komentář na výkon advokacie nijak nenavázala a této konsekvenci nenasvědčuje ani žádná jiná okolnost. Ze stěžovatelčina vyjádření ke kárnému provinění vyplývá, že z pozice soukromé osoby dlouhodobě kriticky vystupuje vůči vedení města Břeclav. V rámci těchto vystoupení se však za advokátku sama neoznačuje a tato její činnost s právní praxí nijak nesouvisí,“ dodali soudci.
Spor se tak vrací na začátek k advokátní komoře, která bude v dalším řízení vázaná názorem vyšší instance.
