Článek
Přicházejí za námi rodiče s tím, že je jejich dítě unavené, depresivní, občas je ani do školy nemůžou dostat. Jejich potomek si stěžuje, že je mu zle. Trpí třeba bolestmi břicha. A trvá to delší dobu. V některých případech upozorní i paní učitelky, že ten který žák je uzavřenější, už nemá zájem o kroužky ani sport. Když se na ty děti podíváte, jako by ztratily radost ze života,“ popisuje zdravotní potíže Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.
Cesta k hledání příčiny není v těchto případech úplně snadná. „Kontrolujeme, zda dítěti somaticky nic není. Zda například nezhublo. Když jsou všechna vyšetření v pořádku, pátráme dál a ptáme se na jeho denní režim. V tom bývají děti upřímné a často i k překvapení rodičů zjistíme, že chodí pozdě spát, někdy i po půlnoci. Jsou v různých chatovacích skupinách nebo hrají online hry. Ze školy jdou rovnou domů. Nechodí ven. Ani za kamarády se jim nechce a tráví hodiny o samotě online,“ dodává praktická lékařka.
Chodit včas spát a sportovat
Nejprve se praktici snaží pomoci sami. Když se stav dětského pacienta nezlepší ani po týdnech, vystavují doporučení ke klinickému psychiatrovi nebo psychologovi. Na ty se však mnohde čeká až příliš dlouho. „Nikdy to s našimi pacienty nevzdáváme. Dovzděláváme se, chodíme do kurzů, vyhledáváme rady specialistů,“ vyjmenovává lékařka.
„Nejprve nabádáme ke změně denního režimu. Jít včas spát a telefon nechat někde v nabíječce. Ze začátku těmto dětem nejde usnout, když jsou zvyklé chodit spát pozdě. Doporučujeme zkusit knihu,“ říká Hülleová. „Velmi důležitá je také pohybová aktivita. Procházka, jít si zaběhat. Jak je dítě venku, už snáze najde cestu i ke kamarádům. Jednu slečnu, která přitom dříve běhala, jsme takto přesvědčovali dva měsíce, než se to zlomilo. Ale zabralo to. Při sportu tělo zaplaví hormony, které potřebujeme k radostnému životu, odvede pozornost od digitálního světa,“ doplňuje.
První případy závislosti na technologiích se začaly v ordinacích dětských lékařů objevovat těsně po covidové pandemii. „Jakmile se děti dostaly po lockdownech zpět do kolektivu, trochu se to zlepšilo. Ale s nástupem novějších a snadněji dostupných technologií do návykového užívání zase padá víc dětí, které nejsou dostatečně poučené.“
U chlapců riziko vrcholí okolo dvanáctého roku při hraní online her, u dívek je nejkrizovější věk třináct let
Navíc se tyto problémy týkají čím dál mladších věkových skupin. „I u předškolních dětí pozorujeme častěji zhoršující se výslovnost a řeč. To je, domnívám se, důsledkem i toho, že mobily nahradily společnou komunikaci a hry mezi dětmi, s rodiči, čtení pohádek a zpívání ukolébavek,“ míní praktická lékařka.
Problém má šest procent dětí
Podle Kateřiny Lukavské, psycholožky působící na Klinice adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice, se problémové používání technologií týká každého desátého teenagera: „U chlapců vrcholí okolo dvanáctého roku věku a jedná se především o hraní online her. U dívek je nejkrizovější věk třináct let a nadužívání sociálních sítí.“