Článek
Dvě třetiny dětí v Česku se setkává s nevhodným chováním nebo znepokojujícím obsahem jen zřídka nebo vůbec. Naopak každý týden tyto problémy řeší desetina školáků. Drtivá většina dětí si s případným negativním zážitkem umí po psychické stránce poradit a konzultuje je především s přáteli (zhruba polovina školáků), s rodiči (asi třetina dětí) a se sourozenci (zhruba pětina dětí). Pouze pětina dětí o věci mlčí a vyrovnává se s negativní událostí sama. Vyplývá to z dat mezinárodního výzkumného projektu EU Kids Online V (EUKO V).
Projekt se zaměřoval na online aktivity dětí a dospívajících a rizika, s nimiž se mohou v online prostředí setkat, přičemž vědci se ptali 2 567 dětí a dospívajících ve věku 9–17 let.
Většina z nich se online setkala alespoň s nějakou formou škodlivého obsahu, jako jsou konspirační teorie, propagace chorobné hubenosti či pornografie. Většinu škodlivého obsahu prý děti najdou neúmyslně, uvedla jedna z autorek studie Hong Nhung Nguyenová z výzkumného centra IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Digitální gramotnost? Žádná sláva
Pomyslnou ochrannou zdí proti negativům online prostředí je digitální gramotnost. Přibližně 77 % dětí a mladistvých hodnotilo své komunikační dovednosti kladně a 51,4 % z nich si je velmi jistých tím, co je vhodné sdílet online. Přibližně 45,7 % dětí se považovalo za schopné ověřovat informace na internetu a 49,2 % podle svého tvrzení rozpozná důvěryhodné webové stránky.
Jinak je to ale s digitálními znalostmi, které se týkají algoritmů a viditelnosti na internetu. „Tady už je vidět značná nejistota; 40 % dospívajících si nebylo jistých, zda je první výsledek vyhledávání nutně nejlepším zdrojem informací, a 45,3 % si nebylo jistých, zda je první příspěvek na sociálních médiích, který vidí, skutečně nejnovějším příspěvkem od jejich kontaktu,“ uvedla spoluautorka studie Marie Jaroň Bedrošová. Z výzkumu vyplývá, že digitální gramotnost roste s věkem. Chlapci měli tendenci hodnotit své technické digitální dovednosti lépe, zatímco dívky zmiňovaly zejména silnější komunikační dovednosti.
Hledají hlavně zábavu
Mobilní telefony jsou jasně nejpreferovanější formou, jak se děti připojují k internetu. Smartphony na denní bázi používá skoro každý (92 %), stolní počítač nebo notebook otevírá oproti tomu jen necelá třetina z nich. Zařízení s obrazovkami, jako jsou mobily, tablety a počítače, děti a mladiství používají převážně odpoledne po škole nebo večer před spaním, přičemž hledají zejména zábavu.
Nejčastěji komunikují s kamarády, sledují videa na sociálních sítích nebo poslouchají hudbu. K digitálním technologiím mají děti a mladiství zároveň opatrně optimistický postoj. Dvě třetiny z nich věří, že nové technologie zpřístupní znalosti všem. Školáci používají zařízení s obrazovkami i ve škole během přestávek, frekvence ale klesá.
Momentálně je používá denně ve výuce celá čtvrtina dospívajících. „Děti se na internetu spíše obávají bezprostředních a konkrétních problémů, jako jsou dezinformace a ochrana soukromí, a tolik se neobávají širších společenských rizik, jako je dopad IT technologií na životní prostředí nebo ztráta lidské kontroly nad technologiemi,“ dodala Jaroň Bedrošová.
