Článek
„Stále častější cykloturisté mířící do jeskyní dosud měli jedinou možnost přivazovat si kola k zábradlí podél přístupové cesty od lázní, což leckdy zavazelo lidem, kteří se potřebovali zábradlí přidržovat. Tento problém je konečně vyřešen,“ uvedla vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková.
Otevřený objekt se zastřešením a vysokými sloupy má fungovat jako úkryt pro turisty před nepřízní počasí i jako zajištění skalního svahu. Postaven byl v místě opuštěné mezideponie odpadu z bývalé kotelny na tuhá paliva, ohraničené ohradou z rozpadajícího se kamenného zdiva. Ohrada byla zdemolována.
„Přístřešek zvyšuje potřebnou kapacitu prostoru pro návštěvníky, krytého před deštěm, ve dnech návštěvnické špičky, když krytá terasa před pokladnou nedostačuje. Jsme rádi, že se podařila investice pro zvýšení pohodlí výletníků,“ konstatoval ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
Zbrašovské aragonitové jeskyně patří mezi největší zajímavosti Hranicka. Na snímku je Gallašův dóm.
Pracovníci správy jeskyní využijí přístřešek i k dalším aktivitám. „Příkladem jsou programy pro školní děti. Můžeme si zde s nimi sednout ke stolečkům a pracovat,“ doplnila Šimečková.
Současně stavbaři opravili stávající přístupovou cestu a zpevněnou plochu na příjezdu k provozní budově. Celkové náklady dosáhly výše 7,5 milionu korun.
Jediné svého druhu v Česku
Otevření přístřešku je první akcí letošních oslav 100. výročí zpřístupnění Zbrašovských aragonitových jeskyní. „Máme během celého roku připraveno několik akcí pro různé cílové skupiny, od dětí přes milovníky historie po pamětníky či seniory,“ uvedla vedoucí jeskyní.
Zbrašovské aragonitové jeskyně byly v místním kamenolomu objeveny na přelomu roku 1912 a 1913. Objev je spojen se jmény bratří Josefa a Čeňka Chromých, kteří do nich poprvé pronikli a následně se věnovali jejich průzkumu.
V roce 1914 byla vybudována pohodlnější přístupová cesta z údolí Bečvy a od roku 1926 jsou jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny turistům. Celková délka známých chodeb je 1,4 kilometru, návštěvníci absolvují trasu dlouhou 375 metrů.
Unikátem jsou kuželovité raftové stalagmity nebo kulovité povlaky stěn připomínající koblihy. Vzácná modifikace uhličitanu vápenatého, minerál aragonit, vytváří na stěnách bílé jehlicovité krystaly.
ZAJ jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v Česku, na jejich vzniku se kromě srážkové vody podílela i teplá uhličitá kyselka. Ta se využívá v lázních Teplice nad Bečvou k léčení nemocí srdce a krevního oběhu.
Nedaleko se nachází nejhlubší propast ČR a nejhlubší zatopená propast světa – Hranická propast. Pravidelně v létě ožívá již více než 40 let interiér jeskyní současným výtvarným uměním. Loni například představil tvorbu sedmi mladých umělců s vazbou na Ostravu.
