Zářijové víkendy patří vinobraním v Čechách i na Moravě

A co víc, přijít se podívat mohou abstinenti i malé děti. Na ně totiž čekají třeba dětské soutěže, divadla, rytířské přehlídky či ohňostroje. Provázet by vás měl také zpěv, ať už moravských pěvců, či českých rockových kapel.

Mezi nejznámější a nejstarší slavnosti patří Znojemské vinobraní, které každoročně přitáhne kolem padesáti tisíc návštěvníků. V pátek 12. září se po fanfáře trubačů slavnostně otevřou šenky a mázhausy v celém městě, ale příchozí budou hostit vínem či burčákem i celou sobotu.

Slavnost slibuje historický průvod za účasti krále Jana Lucemburského (ke středověkým kořenům vinařství se podobně hlásí většina pořádajících měst), koncerty zpěváků a skupin zvučných jmen, kejklíře, šermíře, fakíry, divadelní představení, rytířská klání nebo výuku středověkých tanců a šermování. V ulicích budou vyhrávat dechovky a cimbálové muziky a v sobotu rozzáří noční oblohu ohňostroj a laserová show.

Neméně bujaré jsou tradiční Slavnosti vína v Uherském Hradišti, které o víkendu 13. a 14. září představí nejen aktuální úrodu, ale tradičně i kompletní lidovou kulturu Slovácka včetně krojů, tance, hudby či gastronomie s nezbytnými vdolečky a slivovicí.

Vše se odehraje v kulisách místních památek, které pro tyto dny vyhlašují den otevřených dveří. Uskuteční se jarmark řemesel, slavnostní průvod více než tisícovky krojovaných účastníků a zážitkem bude i přehlídka svatebních krojů nebo rej velocipedistů.

V sobotu, v brzkých ranních hodinách, se také koná tradiční krojovaný průvod od mařatických sklepů do centra města.

Víc než šedesátiletou tradici má Pálavské vinobraní v Mikulově. Na slavnosti 12. září večer zazpívají Aneta Langerová nebo Tata Bojs. Dojde i na rožnění selete a předvádění zpracování hroznů pro výrobu vína.

V sobotu dorazí do města Václav IV. a uskuteční se jarmark. Zájemce ze vzdálenějších míst jistě potěší Mikulovský expres, který je do města po železnici ráno sveze po trase Brno–Rajhrad–Hrušovany–Vranovice–Břeclav–Mikulov a v noci zase zpět.

:. Slovácké slavnosti vína mají již vybudovanou tradici. Foto: Slovácké slavnosti vína a otevřených památek

V sobotu 13. září můžete také navštívit vinobraní v jihomoravské Lužici nebo Moravské Nové Vsi a o týden později v Prušánkách, na zámku v Buchlovicích nebo v nedaleké obci Modrá v areálu velkomoravského Archeoskanzenu.

Oblíbené jsou slavnosti v baště vína a folklóru, ve Strážnici. V sobotu 13. září se zde bude koštovat nejen místní víno, ale i mok ze spřátelené slovenské Skalice. Aby rodiče mohli ochutnávat v klidu, bude pro jejich ratolesti připraven dětský koutek. Uskuteční se i tradiční krojovaný průvod a pravá lidová veselice.

Během vinobraní nezůstanou pozadu ani Čechy s několika vinařskými oblastmi. Koštovat se bude od pátku 19. září do neděle 21. září v Mělníku. Návštěvníkům se kromě rockových, folkových a country koncertů představí šer -míři, cikánské tanečnice, fakíři, heligonkáři, dudáci, ale těšit se můžeme i na bleší cirkus a loutková představení pro nejmenší.

Podobný program chystá o týden později, v sobotu 27. a v neděli 28. září, hrad Karlštejn. Nad to ještě přidá královský rytířský turnaj, vepřové hody, živou středověkou hudbu nebo přehlídku odívání doby středověku. Pro zvídavé ratolesti bude připraven Dětský ráj v podhradí v prostorách cirkusového šapitó.

Kadaň se k tradici vinařství vrátila po téměř padesátileté pauze v roce 1997, když město vysázelo nové vinice v zahradách kláštera. Během slavnosti 27. září si zde návštěvníci budou moci prohlédnout výstavu o vinařství na Kadaňsku i celý průběh zpracování hroznů a ochutnat nejen víno, ale i burčák a čerstvý vinný mošt.

Ačkoliv to možná bude znít podivně, své slavnosti bude mít i Praha – réva se zde dnes pěstuje ve čtyřech vinicích, mimo jiné v městské části Praha 2, která je vlastníkem vinice Grébovka. Slavnost se zde uskuteční 19. a 20. září a slibuje i dobové trhy a řadu atrakcí pro nejmenší.

Nad doprovodným programem Litoměřického vinobraní, které se uskuteční o posledním zářijovém víkendu, pak jistě zaplesá srdce všech milovníků historie. Mohou totiž na vlastní oči důkladně poznat život lidí za vlády Karla IV. Mírové náměstí se promění v císařské ležení, které obydlí osm desítek řemeslníků, dvořanů, rytířů a služebníků.

Sám císař zde bude vyprávět o svém životě. V jeho blízkosti předvedou své umění kameníci, raziči mincí, pilaři, šindeláři, tesaři, hrnčíři, tkalci či přadleny, ale i provozovatelé dalších, leckdy tajemně znějících řemesel, jako třeba tenetáři (síťují sítě na ryby a ptáky) nebo krumpléřky (vyšívají různými druhy stehů na rámy).