Článek
Do počátků 19. století to bývala tradiční věc. Synové z aristokratických rodin se vydávali na takzvané kavalírské cesty, několikaleté cesty a pobyty do zahraničí, aby tak završili své vzdělání a získali praktické zkušenosti pro budoucí působení u panovnických dvorů, v diplomacii či ve státní správě.
V roce 1779 odjel na takovou kavalírskou cestu také hrabě Jan Rudolf Černín z Chudenic. Navštívil dnešní Rakousko, Německo, Francii, Belgii i Nizozemsko. Zkušenosti, které tu získal, ovlivnily jeho představy o utváření krajiny a především o podobě zámeckého parku v Krásném Dvoře na Lounsku.
Zámek od začátku letních prázdnin nabízí návštěvníkům novou expozici, která kavalírskou cestu hraběte Jana Rudolfa mapuje a dokládá, jakou roli hrálo cestování při utváření rozhledu a vkusu u mladých šlechticů.
„Málokde lze tak dobře sledovat, jak se cestovatelské zkušenosti jednoho člověka proměnily v konkrétní krajinu. Jan Rudolf Černín si z Evropy nepřivážel pouze vzpomínky a sbírkové předměty, ale především inspiraci, kterou vtiskl do podoby Krásného Dvora. Právě tento jedinečný příběh chceme návštěvníkům prostřednictvím nového okruhu vyprávět,“ říká Milan Vaněrka, kastelán z Krásného Dvora.
Návštěvníci v nové expozici uvidí například luxusní kabinková nosítka, oblíbená a využívaná zejména v 17. a 18. století zejména ve velkých městech, nebo saně ve tvaru velryby, které se zapřahaly za koně a šlechta je využívala k zimním radovánkám.
Na kavalírské cestě byl Jan Rudolf Černín mezi roky 1779–1781. Během cesty navštívil řadu zahrad a parků, které patřily k nejmodernějším krajinářským úpravám své doby.
„Mladý aristokrat se zajímal nejen o jejich estetickou stránku, ale pozorně sledoval také vodní díla, architekturu, výsadbu dřevin i hospodářské využití krajiny. Na rozdíl od mnoha současníků si vytvářel vlastní úsudek a nebál se některé realizace otevřeně kritizovat,“ popisují vliv kavalírské cesty autoři expozice v Krásném Dvoře.
Po návratu na zámek na severu Čech nechal mladý hrabě přeměnit bývalou bažantnici a oboru v jeden z prvních přírodně krajinářských parků v českých zemích. V parku nechal také vybudovat romantické stavby, například Panův templ, zasvěcený antickému bohu Panovi, kruhový vyhlídkový pavilon Gloriet nebo novogotický templ, který dodnes slouží jako rozhledna a je jednou z dominant Krásného Dvora.