Za poslední čtvrtstoletí navštívila 66 zemí. Cestovat nepřestává ani v 70 letech

Před 25 lety, když Mahalingamová začala po vlastní ose cestovat, nebylo něco takového pro indickou ženu považováno za ideální, natož bezpečné. Ona i další obdobně založené volnomyšlenkářky byly kritizovány za vzpírání se společenským a kulturním normám a lehkomyslnost. To však Mahalingamovou pramálo trápilo.

Její manžel, který k cestování nikterak nepřilnul, prosil svou ženu, aby si vždy zařídila místního průvodce. Naplánované prohlídky ale Indku odrazovaly. „Jsou tak předvídatelné. Ukazují vám na nich, co chtějí ukázat, ale ne to, co doopravdy chcete vidět,“ uvedla žena pro server CNN.

Před dvěma dekádami Mahalingamová skončila se svojí novinářskou prací a začala se věnovat výzkumu v energetice. Brzy jí začaly chodit pozvánky na nejrůznější konference, které jí otevřely dveře do světa. Dneska o svém cestování píše blog a vydala i knihu.

Na začátku svých dobrodružství žena hekticky dělila svůj čas mezi práci a rodinu, často proto nestíhala plánovat své výlety. V Česku například přistála bez platného víza, do Keni se vypravila bez potvrzení o očkování proti žluté zimnici, v Íránu zůstala uvězněna v jedné památce.

Nyní už je žena zocelená nesčetnými výpravami, a přestože občas někam vyrazí s přáteli, většinou stále cestuje sama. Naposledy to bylo v roce 2019 na Madagaskar za lemury. „Bylo to absolutně nezmapované území, neturistické zázemí s pár zařízeními. Tři dny jsem strávila na lodi, která neměla ani záchod,“ vzpomíná Mahalingamová. Stejně dobrodružný a turisticky „nepřívětivý“ byl i její výlet na Borneo.

Žena se však nebojí ani nejrůznějších adrenalinových aktivit. Vyzkoušela si například skydiving u australského monolitu Uluru a došla pěšky až do základního tábora na Mount Everestu. Podle ní si ale podobné věci může dovolit každý, kdo si na ně našetří peníze.

Cestování ženu prý naučilo důvěřovat lidem a obnovilo její víru v lidstvo. Návštěva dalekých a málo známých kultur jí totiž ukázala, jakými různými způsoby lze žít. Například u Aboridžinců se jí líbil jejich soulad s přírodou. „Velmi ctí zemi a respektují všechny živé bytosti, aniž by se mysleli, že je jim člověk nadřazený,“ vysvětlila.

Jako další významné milníky zmiňuje například pobyt v buddhistickém klášteře v Kjótu či návštěvu Galapág.

Ani v 70 letech její cestovatelský apetit neupadá. Během pandemii přilnula k domácímu cestování a vydala se v Indii na několik road tripů. A až se svět otevře, chce trénovat plavbu na plachetnici a pokořit alespoň část slavného závodu Clipper Round the World Race.

Na svém seznamu destinací, které chce navštívit, má také Kolumbii, Chile a Argentinu, konkrétně Patagonii. „I kdybych následujících 10 let navštěvovala tři místa ročně, svůj seznam jen tak neuzavřu. Je toho na něm hodně,“ konstatuje.