Článek
Nejvýraznějším symbolem proměny je Manufaktura, někdejší textilní impérium průmyslníka Izraela Poznańského. V 19. století patřil komplex k největším svého druhu v regionu a byl tak trochu malým samostatným městem s přádelnami, tkalcovnami, sklady, plynárnou i hasičskou stanicí. I dnes to v objektu žije, stal se domovem obchodů, restaurací, muzeí a dalších kulturních institucí.
Po druhé světové válce se Lodž stala jedním z hlavních center polské kinematografie a v roce 1948 zde vznikla slavná filmová škola, kterou prošli například Andrzej Wajda, Roman Polański nebo Krzysztof Kieślowski. Filmová tradice je ve městě patrná dodnes a v roce 2017 získala Lodž titul Filmové město UNESCO.
Filmové stopy lze hledat po celém centru. Na Piotrkowské ulici leží chodník slávy, město samotné tak trochu působí jako jedna velká filmová kulisa a v průběhu let na plátně fungovalo nejen samo za sebe, ale i jako fragmenty jiných evropských měst.
Schopnost vdechnout starým prostorám nový život je na dnešní Lodži tím nejzajímavějším. Tam, kde kdysi rachotily tkalcovské stavy, dnes zní hudba, promítají se filmy a klábosí se nad dobrou kávou a koktejly. Polské městské kavárny celkově lákají na útulnou atmosféru a zatraceně dobré nápoje za příznivé ceny.
Co se týče jídla, Lodž leží v srdci Polska a tamější kuchyně je stejně pestrá jako její průmyslová minulost. Během návštěvy by byla škoda nechat si ujít nakyslou zalewajku s bramborami a klobásou, bramborové knedlíky nebo nevšední kombinaci švestkových knedlíků se zelím. Mlsné jazýčky potěší tmavý chléb s rozinkami zvaný żulik.
