Hlavní obsah

Vysoké Tatry jsou pro Čechy stále srdeční záležitostí

11. 9. 2021, 11:59

Tatry jsou sice považovaný za nejmenší velehory, ale to neznamená, že nedokážou ukázat svou sílu. V doprovodu pracovníků Tatry Montains Resort jsme si prošli či projeli největší tamní turistické magnety. Dozvěděli jsme se, jak se v horách bezpečně pohybovat, aniž bychom svou přítomností ohrozili tamní faunu a flóru. V neposlední řadě jsme zjistili i to, jak vyzrát na medvědy.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Panorama Lomnického štítu (vlevo) od Skalnatého plesa

Článek

Češi prý Tatry podceňují, a pokud mají místní horští záchranáři práci, často je to právě kvůli nedisciplinovanosti turistů z České republiky. Nejen přírodní podmínky, náhlé změny počasí, ale také medvědí populace je to, co by u turistů mělo budit respekt. Na rozdíl od Česka tady skutečně žijí divocí medvědi. Potkat se s nimi nikdo pochopitelně nechce.

Svědčí o tom i cinkot zvonečků a rolniček, které si lidé připevňují na batohy a věří, že tím medvěda včas varují a on se turistické cestě raději sám vyhne.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Medvědi k tatranské přírodě patří.

Ale není to jediný způsob, jak zahnat medvěda. Existuje aplikace, která vysílá výstražný signál, který je pro člověka neslyšitelný. Ale medvěd jej vnímá a je mu to nepříjemné. Takže už nemusíte mít zvoneček, aby vás medvěd zaregistroval, stačí aplikace v mobilu.

Štrbské Pleso

Charakteristickou atmosféru Štrbského Plesa vytváří nejen sama vodní plocha přírodního jezera ledovcového původu, ale také dvojice skokanských můstků a ikonický hotel FIS evokující mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 1970. Dodnes tuto událost připomíná mnoho historických fotografií v jeho interiéru.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Projížďky na lodičkách na Štrbském plese mají už 130letou tradici.

A další zajímavost, už ryze soudobou, najdeme na střeše hotelu, v nadmořské výšce 1346 metrů tu v pěti úlech (brzy přibydou další dva) žijí a pilně pracují včely. Jde tak o nejvýše položený včelín na Slovensku.

„Včeličky tu žijí v čisté přírodě. Rozbor medu potvrdil, že v něm nejsou těžké kovy, jen samé minerální látky. Samozřejmě bojujeme s krátkým vegetačním obdobím. Kvůli dlouhé zimě včely často ještě v květnu z úlu nevylétají. Ale už v první sezoně jsme stočili 80 kilogramů medu. Loni to kvůli dlouhé zimě bylo jen 25 kilo," prozradila ředitelka hotelu Erika Fočárová.

Slovenský turistický semafor umožní vyhnout se přeplněným lokalitám

Cestování

Díky včelínu v hotelu vytvořili vlastní medový koncept. Nabízejí i medové masáže nebo speciální kosmetiku Med a mléko.

Chata pod Soliskom

Ze Štrbského Plesa se turisté mohou nechat vyvézt na Solisko, respektive na Chatu pod Soliskom, odkud vedou turistické trasy. Komu se nechce pochodovat, může se jen kochat pohledy na Kriváň, Nízké Tatry nebo do okolních dolin.

Jinou možností je vydat se k vodě. Projížďka na člunech po hladině jezera, které místy dosahuje hloubky až dvacet metrů, tu má více než stotřicetiletou tradici. Turistům je k dispozici osmnáct dřevěných stylových pramic, jedna sportovní pramice, svatební člun nebo člun s proskleným dnem. Přistaveny jsou u nově vybudovaného mola s překrásným výhledem na tatranské vrcholy. Návštěvníci mohou využít i služeb soukromého veslaře.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Pohled na Štrbské pleso

Právě zde se v 70. letech minulého století točily některé scény z oblíbeného československého seriálu pro děti Spadla z oblakov o mimozemšťance Majce z Gurunu.

Nuda nehrozí ani dětem

Pokračujeme do Tatranské Lomnice, dalšího z tatranských středisek, které díky svým parkům vytváří neobyčejně příjemné a komorní prostředí. Nejoblíbenějším turistickým cílem je Skalnaté pleso (212 metrů dlouhé a 85 široké), kam je nejlepší dopravit se lanovkou.

Nemusíte se bát vzít s sebou malé děti, nuda jim rozhodně nehrozí. Zabaví se na prolézačkách a atrakcích Sviští krajinky. Procházka po chodníku okolo plesa je nenáročná a prostřednictvím instalovaných informačních tabulí poučí.

Kdo si chce výlet prodloužit, vydá se ze Skalnatého plesa na Lomnický štít, po Gerlachovském štítu (2655 m n. m.) druhý nejvyšší vrchol Vysokých Tater (2634 m n. m.), jemuž Slováci přezdívají Dedo. Při pohledu od Starého Smokovce totiž svým profilem skutečně připomíná starého muže. Proto i kavárna na vrcholku nese toto jméno. Výhled odtud je impozantní.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Na pěší cestu na Lomnický štít je nejlepší využít služeb horského průvodce.

„Za dobré viditelnosti dohlédnete až do Maďarska, za tmy za obzorem září světla Krakova," upozornil nás Lukáš Brodanský, marketingový manažer horského střediska Vysoké Tatry.

Každý Slovák by podle něho měl na Lomničáku aspoň jednou za život přespat. Ne pod širákem, ale v jednom ze dvou zdejších apartmánů. Zájem je veliký. Navzdory ceně od 550 do 1300 eur, což je v přepočtu zhruba 14 tisíc až 33 tisíc korun (podle počtu osob od dvou do pěti), byl letos už na počátku prázdnin volný termín až v listopadu.

Vzhůru na Lomnický štít

Na Lomnický štít se ze Skalnatého plesa turisté mohou vydat pod dohledem horského průvodce, nebo je možné zvolit snazší cestu. Oněch 855 výškových metrů lze také překonat v pohodlí lanovky. Cesta trvá zhruba osm minut.

Lanovka se tu začala budovat na přelomu 30. a 40. let minulého století. Překvapením pro mnohé je, že architektem všech tří stanic lanovky je Dušan Jurkovič. Na rozdíl od zdobných dřevěných až pohádkově „přeplácaných" staveb, jak je známe například z beskydských Pusteven, se v tomto případě jedná o funkcionalisticky strohé technicistní objekty.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Na Lomnickém štítu roste řada endemitů — rostlin, které jinde na světě nenajdeme.

I ony jsou památkově chráněny a postupně procházejí citlivou obnovou, aby neztratily rukopis autora, ale současně aby dýchaly dalším životem. A tak například v bývalé odbavovací hale stanice na Skalnatém plese dnes najdeme stylovou restauraci.

Vraťme se ale zpět ke Skalnatému plesu. Nejvíce vody v něm bývá po jarním tání. „Pleso se totiž během roku vyprazdňuje. Je pod ním tektonický zlom, a tak voda rychle odtéká," poznamenal Lukáš Brodanský.

„Asi před dvěma lety se tu poprvé objevily vlaštovky. To je důkaz, že dochází k oteplování. Ale vítáme je tu, protože díky nim odsud zmizely protivné a nepříjemné bodavé mušky," dodal Brodanský. Zajímavostí z českého pohledu je, že právě zde Čech Antonín Bečvář vytvořil první atlas hvězdné oblohy severní polokoule.

Krkonošská smrková rodina je nejvýše rostoucím stromem v Česku

Tipy na výlety

Další zajímavostí je, že přímo na Lomnickém štítě najdeme řadu rostlinných endemitů, tedy rostlin, které nenajdeme nikde jinde na světě. Na vrcholu jsou rozmístěny informační tabule a na nich tyto rostliny popsány. A tak je můžete vidět na obrázku i naživo.

Papež i anglická královna

Jen asi sedm kilometrů západně od Tatranské Lomnice leží Starý Smokovec, nejstarší tatranské turistické centrum. Najdeme tu minimuzeum horských šerpů, nabízí se ochutnávka slivovice Jelínek a přímo z pramene se můžeme občerstvit místní železitou minerálkou. Vedle hrázděného kostelíka Neposkvrněného početí Panny Marie možná někoho zaujme dřevěný přístřešek ozdobený papežskou vlajkou.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Jedna z původních hrázděných budov, které dodnes dotvářejí atmosféru Starého Smokovce.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Pozemní lanovkou na Hrebienok se vezla i anglická královna Alžběta II.

„Přesunuli ho sem od Slezského domu, kde pod ním během své návštěvy odpočíval papež Jan Pavel II.," vysvětlil Marián Galajda, tiskový mluvčí společnosti Tatry Mountain Resorts (TMR). Ale papež nebyl jedinou osobností, která Starý Smokovec navštívila. Na Hrebienok, východisko turistických tras, se pozemní lanovkou nechala vyvézt třeba také anglická královna Alžběta II.

„Tehdy byla hustá mlha, ale když lanovka po zhruba sedmi minutách překonala 246metrové převýšení a zastavila na Hrebienku, rázem se rozjasnilo," zavzpomínal Marián Galajda.

Z Hrebienku na Magistrálu

Pozemní lanovka na Hrebienok, jediná svého druhu na Slovensku, začala jezdit už v roce 1908. Samozřejmě dnes zájemce do výšky 1272 metrů nad mořem nevozí původní dřevěné vozy, ale moderní stroje. Romantice během jízdy to však neubírá. „Princip lanovky je stejný jako na pražském Petříně. I zde jezdí dva stroje proti sobě, poháněné tažnými lany," prozrazuje Galajda.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Hrebienok je přirozeným turistickým rozcestníkem Vysokých Tater.

Hrebienok je přirozeným rozcestníkem, odkud se turisté mohou rozejít do různých částí Tater. Například Tatranskou magistrálou se dostanou na Skalnaté pleso nebo některou z vysokohorských túr na Bilíkovu, Rainerovu, Zamkovského či Téryho chatu. Nebo se mohou vydat k Studenovodským vodopádům.

„Od letošního roku je příznivější i provozní doba lanovky. Ještě loni první spoj vyjížděl až o půl deváté. Letos jede už v sedm hodin, aby se turisté včas dostali nahoru. Zpět naopak jezdí až do 19 hodin," dodal Galajda. Nikdo se tak nemusí obávat, že se dolů nedostane před setměním.

Za kulturou do dvou tisíc metrů aneb Když se Dolomity rozezní hudba

Cestování

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků