Článek
Zatímco sumec, jedna z našich největších sladkovodních ryb, může měřit až tři metry a vážit přes sto kilogramů, mečoun vytažený z moře je často i půltunový. Zájmu tuzemských rybářů se snaží vyhovět také naše cestovní kanceláře, v nabídce má téměř každá nějaký ten rybářský výlet do zahraničí.
„Takové zájezdy jsou ale velmi specifické a v posledních letech si je rybáři organizují sami. Vždy se opakuje stejný scénář. Poprvé cestují s cestovní kanceláří, zmapují si destinaci, navážou vztahy a v následujících letech vše zorganizují pro sebe i přátele sami,“ říká Jan Papež, mluvčí Asociace cestovních kanceláří ČR.
S cestovkou, či sami?
Místa, kde se dá úspěšně rybařit, se stále rozšiřují. Kromě oblíbeného Norska a Finska se ryby chytají už i v Mongolsku, dunajské deltě, Španělsku, dokonce i v Tanzanii. Při rybářském výletu zorganizovaném na vlastní pěst je třeba si ohlídat předpisy země, do níž turista jede. Některé státy k lovu vyžadují povolení, určují maximální rozměry ryb, které si lze ponechat, většinou nelze úlovek prodávat.
Nic takového neřeší šedesátiletý Martin, který se svými kamarády jezdí rybařit do Norska pravidelně právě s cestovní kanceláří. „Zajistí nám cestu i bungalov, kde všichni bydlíme a vaříme si. Jídlo si vezeme z domova,“ říká.
Konečná cena zájezdu se vyšplhá až na pětadvacet tisíc korun na osobu. Domů pak vozí parta seniorů nejčastěji tresky. Jaký mají úlovek, záleží i na počasí. „Někdy můžeme kvůli větru jen kousek od břehu. Je to prostě adrenalin,“ dodává Martin s tím, že intenzivně rybařil jen jako malý kluk, teď v Česku na ryby vůbec nechodí a do Norska si musí veškeré rybářské vybavení půjčit.
V Chorvatsku s povolením
Jadranské pobřeží se těší u našich turistů velké oblibě, logicky tak láká i rybáře z Česka. V Chorvatsku se loví hlavně mořský okoun a pražma mořská, ve zdejších vodách se vyskytuje i tuňák.
„Tuňáka máme rádi. Známe ho především z konzervy, kde je ale často jen velmi malý podíl tohoto výborného masa. Čerstvý tuňák je delikátní a také prospěšný lidskému zdraví. Řadí se k rybám s největším obsahem mastných kyselin, které snižují riziko kardiovaskulárních chorob,“ upozorňuje Marek Sedlák z Nordsee, rybích restaurací, jež po celém světě už víc než sto let připravují jídla právě z mořských ryb.
Pokud se tedy rozhodnete ulovit si tuňáka v Chorvatsku, nezapomeňte si vyřídit povolení. Už pět let ho musejí mít zahraniční turisté, kteří ze člunu nebo ze břehu ryby chytají. Dá se vyřídit i elektronicky u chorvatského ministerstva zemědělství, rybolovu a rozvoje venkova. Jeden den přijde na 60 kun, za povolení na mečouna, tuňáka či plachetníka štíhlého se platí dvakrát tolik.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: