Článek
„Pro křesťany nejsou hlavními svátky Vánoce, oslava narození Spasitele, těmi jsou Velikonoce, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován a pak vstal z mrtvých. Většina nevěřících to vnímá naopak, což není nic špatného,“ vysvětluje 61. opat a druhý arciopat od založení břevnovského kláštera knížetem Břetislavem II. a biskupem Vojtěchem v roce 993. Nicméně křesťané se na oba velké svátky pečlivě připravují.
„Před Velikonocemi se měsíc postí, před Vánocemi drží čtyři neděle advent, což je podobné období, ale ne tak postní. Křesťané si sice ubírají něco z pokrmů, ale hlavně se připravují duchovně. V některých zemích a časech církevního života začínal advent už 11. listopadu na svatého Martina. Vánoční stromeček a dárky pod ním mají mnohem kratší historii.
Východní křesťané neslaví Vánoce tak jako my a většina křesťanstva, pro ně je nejdůležitější epifanie, zjevení Páně na Tři krále 6. ledna. Na Západě to máme rozdělené, nejprve narození Páně, pak zjevení Páně, tedy příchod mudrců, králů, a nakonec Ježíšův křest v řece Jordán kolem 13. ledna. Datum se ale každý rok mírně posune, tím období Vánoc vlastně končí,“ dodává nejvyšší představitel českých benediktinů.
Hlavní oltář baziliky sv. Markéty je dílem lužickosrbského sochaře a řezbáře Matěje Václava Jäckla.
Příliš časté koledy
Na půlnoční mši zní břevnovskou bazilikou sv. Markéty většinou Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. „V Čechách k Vánocům patří, tvrdím, že to je takový Betlém v tónech. Napsána byla v první polovině 19. století, od té doby se liturgie, tedy bohoslužba, změnila. U nás ve farnosti se snažíme hodně zpívat koledy, aby se lidé v kostele více zapojili, a ne jen poslouchali,“ dozvídáme se.
Zámek Mníšek pod Brdy aneb Po stopách štědrovečerní pohádky
„Je pravda, že v době adventu hrají koledy stále dokola v nákupních centrech, takže jsou jich někteří lidé už přesyceni. Přitom správně by měly radostně zaznít až po štědrovečerní večeři u rodinného stolu a pak při bohoslužbách,“ konstatuje.
„Bratři také dostávají dárky, maličkosti, například poukazy na knihy. Ale nejdůležitější pro nás je společenství u jednoho stolu, stejně jako pro každou rodinu, tedy i tu klášterní. U nás to je v refektáři, společné jídelně, a pak v krásně vyzdobeném kostele s našimi jesličkami, při modlitbách a mši.“
Široce rozkročen…
Benediktini nevznikli jako řád ve smyslu jako františkáni, cisterciáci nebo premonstráti. K tomu došlo později. Benediktinské kláštery jsou svým způsobem samostatné a musejí si na sebe vydělat. Ty nejznámější jsou v pražských Emauzích, Rajhradě, sestry benediktinky sídlí například v Praze na Bílé Hoře. Tato společenství ale k sobě mají hodně blízko.
Obdivované břevnovské jesličky si v bazilice sv. Markéty můžete prohlédnout poslední adventní víkend.
„Benedikt z Nursie neměl v úmyslu založit řád. Sepsal tzv. Benediktovu řeholi a v šestém století založil na hoře nedaleko města Cassino první klášter v Itálii s názvem Montecassino. Řeholí se pak z rozhodnutí papeže měli řídit v ostatních klášterech, od té doby můžeme mluvit o řádu svatého Benedikta. Je tak považován za nejstarší řád,“ vysvětluje arciopat nejstaršího kláštera v Čechách.
S oblibou říkává, že je široce rozkročen mezi Břevnovem a východočeským Broumovem, kde je další benediktinský klášter, jehož je představeným, stejně jako menšího kláštera v Polici nad Metují. Břevnovský i Broumovský klášter, kde momentálně není komunita, jsou přístupné veřejnosti v určených časech, ale lze se na prohlídku i objednat.
„V Břevnově mohou lidé ochutnat naše pivo v Klášterním šenku, dát si něco k jídlu, pivo i kávu ve zrekonstruované Sýpce, ubytovat se v hotelu Adalbert a prohlédnout si klášter. Na obou místech pořádáme kulturní akce, v Břevnově si návštěvníci mohou prohlédnout i krásnou zahradu.“
Nekonečné opravy
Arciopat Siostrzonek se po smrti legendárního arciopata Anastáze II. Opaska stal převorem-administrátorem a výrazně se podílel na zvelebení areálu.
Arciopat Petr Prokop Siostrzonek je i výborným vypravěčem.
„Bylo třeba opravit nejen kostel, ale celý areál. Je to nekonečná práce, už je třeba znovu se zaměřit na věci, které se udělaly v devadesátých letech. Klášter je národní kulturní památkou, na všem se musíme domlouvat s památkáři,“ říká arciopat. Původně románský kostel, později gotický dostal současnou barokní podobu v první polovině 18. století podle projektu otce a syna Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových. Autorem velkých obrazů je pak slavný barokní malíř Petr Brandl.
Pro arciopata Siostrzonka byl život podle řehole posláním od mládí. V minulém režimu ale musel náročný proces vstupu absolvovat tajně, dokonce měl jeden čas zákaz vykonávat kněžské povolání. To už je minulost. Věnuje se nejen vedení obou klášterů, ale píše knihy, hovoří v rozhlase, a dokonce si zahrál ve filmu…