V Lokti řeší sanaci skal pod hradem. Problémem jsou vysoké náklady

„Věc se řeší od roku 2019, kdy se kus skály utrhl z masivu a sesunul se,“ uvedl zástupce loketského starosty Petr Zahradníček (TOP 09). Nejdříve vznikla studie k sanaci skály, následně projekt k realizaci.

„Ten připomínkovali mimo jiné památkáři, kteří si kladli nejrůznější podmínky pro zajištění skalního masivu, včetně například toho, aby se nepoužívaly vibrační vrty, které by mohly ohrozit statiku hradu,“ pokračoval Zahradníček, podle kterého si zahrnutí připomínek památkářů vyžádalo v odhadu nákladů na realizaci nárůst ceny ze zhruba šesti na čtrnáct milionů korun.

Ředitelka územního pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti nad Ohří Romana Riegrová vysvětlení navýšení rozpočtu na sanaci svahu pod hradem kvůli požadavkům památkářů zásadně odmítla. „My ani nemůžeme rozporovat nebo nařizovat technologie sanace jako takové, tedy po technologické stránce. To není úkolem památkové péče,“ upozornila ředitelka památkářů v Karlovarském kraji.

„My jsme chtěli, aby bylo doloženo, že práce neohrozí statiku hradu - to určitě. Aby to bylo součástí projektu, což je, myslím, logické,“ pokračovala Riegrová, podle které by ale takový požadavek měl být zájmem především vlastníka historického objektu, tedy města Lokte.

„Poté jsme žádali o opatření, aby nedošlo k narušení ikonického pohledu na skalní masiv, který je součástí prostředí kulturní památky hradu Loket,“ poznamenala ředitelka s tím, že požadavky v rámci toho se dotýkaly zeleně nebo kamuflování jistících kotev, které mají být použity a podobně.

Město Loket se obrátilo na ministerstvo životního prostředí s žádostí o dotaci na sanaci skal pod hradem ze Státního fondu životního prostředí. „Jenže tam viděli rozdíl v původních a nových cenách, což vyhodnotili, že jsou náklady na realizaci podle upraveného projektu přepálené,“ popisoval místostarosta s tím, že nepomohla ani osobní návštěva v čele se starostou města Zdeňkem Bednářem (nez.).

„Jednoduše řekli, že nám více než šest milionů korun nedají,“ dodal Zahradníček s tím, že žádost o dotaci nakonec město podalo poté, co se s minulým vedením kraje domluvilo na finanční podpoře záměru.

Dohoda podle Zahradníčka spočívala v tom, že město a kraj se rovným dílem podělí o náklady, které nepokryje dotace státu. „Chceme sanovat skálu proto, aby se nemusela uzavírat krajská cyklostezka pod skálou,“ připomněl zástupce starosty s tím, že by se jednalo o částku do dvou milionů korun ze strany kraje. „Nakonec nám stát odklepl dotaci ve výši šesti milionů korun,“ prozradil Zahradníček.

Každopádně bude nyní vypsáno výběrové řízení na dodavatele prací s maximální částkou nákladů devět milionů korun. „Víc peněz na to nemáme,“ dodal. „Pokud se nikdo do tendru za devět a méně nepřihlásí, tak zakázku odpískáme, protože na to nebudeme mít,“ konstatoval Zahradníček s tím, že jedinou možnou cestou by bylo jednání s krajem o navýšení jeho podpory.

„Katastrofální scénář je, když se nepodaří získat peníze na sanaci skal, uzavření cyklostezky pod hradem, protože nebudeme riskovat, že tam na někoho spadne kámen. Víc ale věříme a doufáme, že se to povede,“ doplnil.

Město mezitím pracuje na tom, aby skála dál nebyla poškozována. „Odsunuli jsme preventivní opatření, takže jsme ze skal odsunuli kozy, které tam porosty spásaly,“ popisoval Zahradníček s tím, že to způsobovalo rychlejší zvětrávání skály. Navíc probíhá rozsáhlá rekonstrukce střech loketského hradu.

„Voda již nezatéká ze střech na skály v okolí, ale je sváděna mimo ně,“ uzavřel s tím, že když půjde vše dobře, mohla by být skála sanována za zhruba jeden rok.