U větrného mlýna v Kuželově přibyla ukázka mlynářova obydlí

Venkovské stavení se nachází hned vedle mlýna. „V roce 2022 jsme zpřístupnili návštěvnické centrum v místě, kde byla v minulosti stará stodola. Loni jsme začali a letos dokončili rekonstrukci venkovského stavení,“ uvedl Josef Večera, náměstek ředitele Technického muzea v Brně, které mlýn spravuje.

Objekt nebyl v dobrém stavu. „Stavba venkovského stavení byla staticky nezajištěna, docházelo k praskání zdiva a k sedání stavby. Krov byl prohnutý, takže všechny ty věci se musely vyměnit, zpevnit. Také se udělal interiér, reinstalovala se expozice a multimediální prvky,“ nastínil Večera.

Lidé tak mohou nově vidět obytné stavení mlynáře. „Je tam kuchyň, obytná místnost, dále chlév, kde jsou prezentovány předměty denní potřeby. Je zde samozřejmě mlat, vidět jsou kroje nebo předměty, které lidé používali na polích,“ vyjmenoval Večera.

Opravy trvaly od loňského června a skončily letos v dubnu. „Cílem obnovy areálu kulturní památky je to, abychom zpřístupnili návštěvníkům areál v podobě pro 21. století. Už v roce 2022 jsme zpřístupnili návštěvnické centrum v jedné ze stodol,“ poznamenal náměstek ředitele.

Návštěvnické centrum i vedlejší venkovské stavení muzeum opravilo z peněz Evropské unie v rámci přeshraniční spolupráce. Na projektu participovaly obce Javorník a Vrbovce, které rovněž v pondělí otevřely své zrekonstruované objekty. V Javorníku je to stodola s expozicí zemědělských strojů a nástrojů a ve Vrbovcích Muzeum mlynářství a řemesel.

Nový objekt v areálu kuželovského mlýna je veřejnosti přístupný od 6. května. Od května do září je otevírací doba od středy do neděle i ve svátky v čase od 9:00 do 12:00 a odpoledne od 13:00 do 17:00. Základní vstupné je 70 korun a zlevněné je poloviční.

Větrný mlýn v Kuželově vznikl v roce 1842. Nachází se na nezalesněném hřbetu Bílých Karpat nad obcí Kuželov, jihozápadně od Velké nad Veličkou. Patří k typu holandských zděných mlýnů s otočnou střechou a pro jeho stavbu bylo zvoleno místo s nadbytkem pravidelných silných větrných toků.

Více než sto let sloužil mlýn zemědělcům z okolí a mlel obilí na mouku a šrot pro zájemce z Kuželova, Hrubé a Malé Vrbky. Větrní mlynáři si jako pomocný zdroj obživy zřizovali u mlýnů malá hospodářství, a tak vzniklo taktéž u kuželovského mlýna ještě před první světovou válkou obytné a hospodářské stavení. Definitivně činnost větrného mlýna v Kuželově ustala v roce 1946, kdy byl posledním mlynářem Bedřich Kašík.

Podle Večeři převzalo mlýn s přilehlými budovami zahrnujícími stodolu a obytné hospodářské stavení v roce 1973 Technické muzeum v Brně. „Po čtyřleté rekonstrukci jsme ho v roce 1977 otevřeli pro veřejnost. Od té doby jsou návštěvnické sezóny. Loni památku navštívilo více než 8000 lidí,“ uzavřel Večera.